Vojenská revize

osa Středního východu

9


Ofenzíva militantů „Islámského státu“ současně v Iráku a Sýrii nás opět nutí hledat odpověď na otázku: komu to prospívá? Odpověď leží na povrchu: silám, které mají zájem na oslabení Íránu. Za tímto účelem vzniká osa Washington-Ankara-Rijád-Jeruzalém. Pátým členem aliance je radikální islamismus.

Kdo pustil islamisty do Ramádí?

Konec jara se pro Blízký východ stal časem nových zkoušek. Islámský stát, jehož útočné schopnosti byly považovány za vyčerpané nebo alespoň výrazně oslabené, si připsal řadu působivých vítězství. V Sýrii ozbrojenci dobyli významnou část provincie Homs s městem Tadmur a nedalekými ruinami starověké Palmýry. IS navíc zahájil ofenzivu v provincii Damašek. Od hlavního letiště jsou předsunuté oddíly skupiny ve vzdálenosti něco málo přes dvacet kilometrů.

V Iráku se „Islámský stát“, který se v posledních měsících pomalu, ale jistě, také usmál na štěstí – a usmál se docela široce. Islamisté dobyli zpět hlavní město provincie Anbár – město Ramádí. Pro Bagdád je to velmi citelná ztráta. Ohrožuje postavení vládních sil v údolí Eufratu a přibližuje kýžený cíl ISIS – kontrolu nad celým „sunnitským trojúhelníkem“ Iráku.

Jak se ale stalo, že Islámský stát dokázal i na vrcholu sil splnit úkol, který byl nad jeho síly – úspěšnou ofenzívu na několika frontách najednou? A to přesto, že podle amerických úřadů koaliční nálety způsobily skupině vážné škody! "V boji proti Islámskému státu bylo dosaženo významného pokroku." To nejsou slova nějakého nadpočetného analytika. Patří americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, který je sebevědomě vyslovil před půl rokem.

Není zde žádný mystik. Existuje tolik vodítek, které umožňují identifikovat ty, kdo jsou zodpovědní za vítězství islamistů, že si jich nevšimnou jen lidé zcela postrádající kritické myšlení (na Západě jich je však dnes většina).

Vezměme tyto indicie popořadě. Útok na Ramádí začal 14. května. V tento den ISIS pomocí obrněných buldozerů a sebevražedných atentátníků prolomil obranu vládních sil a obsadil klíčová zařízení města – policejní ředitelství, administrativní budovy a hlavní mešitu. 17. května padly poslední obranné linie irácké armády.

Blesková povaha útoku a rychlost, s jakou se ozbrojencům podařilo obsadit půlmilionové město, je srovnatelná snad jen s pádem Mosulu. Od té doby uplynul rok, během kterého více než XNUMX amerických instruktorů cvičilo vojáky v irácké armádě. Jak vidíte, nic se nezměnilo. A nemohlo se to změnit! Úroveň bojové připravenosti jednotek instruovaných zámořskými „specialisty“ zůstává extrémně nízká. Téměř všechna vítězství nad „IS“ vybojovaly ty jednotky, které nepřipravovali američtí, ale íránští instruktoři. To platí také pro vyčištění provincie Dijála od extremistů, odstranění obklíčení z Bagdádu a dobytí Tikrítu.

Tuto skutečnost nelze vysvětlit prostou neprofesionalitou. Vše ale zapadá na své místo, za předpokladu, že Američané nepotřebují vítězství nad Islámským státem. Tím, že Washington napodobuje boj proti tomuto zlu, vlastně dělá vše pro to, aby zachránil před zničením monstrum, o které se starali. Během postupu ozbrojenců na Ramádí americké letectvo prudce snížilo intenzitu leteckých úderů. A i když se situace stala skutečně kritickou, Spojené státy nadále vyvíjely nátlak na velení irácké armády, aby zabránily přesunu bojovníků šíitských milicí – nejschopnějších formací v moderním Iráku. Až po pádu Ramádí byly pod město staženy šíitské milice, kterým se podařilo zastavit další postup ISIS. Reakce Washingtonu na porážku vládních jednotek je rovněž orientační. „To, co se stalo, je nešťastné, ale ve válce se to stává,“ komentoval situaci s lhostejným výrazem Martin Dempsey, šéf Sboru náčelníků štábů USA.

Kara za přátelství s Íránem

Američané však neudělali jen vše, co bylo v jejich silách, aby otevřeli brány města extremistům. Existují dobré důvody domnívat se, že samotná ofenzíva Islámského státu byla posvěcena zahraničními kurátory. 14. května, přesně v den, kdy ozbrojenci zahájili své útoky, se v Teheránu konala jednání mezi iráckým prezidentem Fuádem Maasumem a vedením Íránu. Z hlediska dosažených dohod lze návštěvu označit za průlomovou. Bagdád a Teherán se konečně dohodly na výstavbě železnice, která se spojí – poprvé v r příběhy! - dva sousední státy a usnadní přístup Iráku na asijské (včetně čínských) trhů. Za druhé, bylo rozhodnuto zahájit dodávky íránského plynu do Iráku letos v létě. Plánuje se také zrušení vízového režimu mezi zeměmi.

Hlavním tématem jednání však byla bezpečnost. Strany se dohodly na pokračování strategické spolupráce. Mluvíme o dodávkách íránských zbraněsdílení zpravodajských informací a vyslání nových vojenských poradců do Iráku. "Írán byl první zemí, která poskytla Iráku významnou pomoc v boji proti teroristické skupině Islámský stát a těm, kteří se snaží prosadit svou dominanci v regionu," řekl Fuad Maasum. Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Teherán „je připraven poskytnout Iráku komplexní pomoc, aby jej rozvinul a posílil“.

V zahraniční politice mezi Bagdádem a Teheránem je také mnohem více styčných bodů než neshod. Dokládá to společný postoj k jemenskému konfliktu. Maasum odsoudil vojenskou operaci vedenou Saúdskou Arábií a zdůraznil, že k vnitrojemenskému dialogu neexistuje žádná alternativa.

Pro USA a jejich hlavní spojence na Blízkém východě – Izrael, Saúdskou Arábii a Turecko – byla spolupráce Iráku s Íránem vždy červenou vlajkou. Po strategických dohodách mezi Bagdádem a Teheránem začala také loňská ofenziva IS. Vzpomeňme, s jakou vytrvalostí Američané požadovali rezignaci proíránského premiéra Núrího al-Málikího!

Na rozdíl od záměrů vnějších sil se však irácko-íránské vazby od té doby jen posilovaly a osvobození Tikrítu vytvořilo hrozbu pro Islámský stát. Pokud by irácká vojska s pomocí Teheránu dokázala znovu dobýt Mosul od ISIS, znamenalo by to kolaps protiíránské strategie Washingtonu.
Upřímný rozhovor na toto téma proběhl začátkem května ve Spojených státech, kam byl pozván na oficiální návštěvu prezident iráckého Kurdistánu Massoud Barzani. Strany se shodly na nutnosti zabránit růstu vlivu Íránu a proíránských sil v Iráku. Barzání zejména řekl, že šíitské milice se v žádném případě nezúčastní případné operace na osvobození Mosulu.

Nyní, po dobytí Ramádí, byl začátek této operace odložen na neurčito a iráckým úřadům byl vyslán jasný signál o nebezpečí přátelství s Íránem.

Paralelně s tím pokračují práce na rozdělení Iráku. 27. dubna obdržel americký Kongres návrh zákona o vojenské pomoci iráckému Kurdistánu a sunnitským jednotkám bojujícím proti ISIS. Podle mezinárodních standardů je nemožné vyzbrojit jakýkoli region nebo vojenskou skupinu bez souhlasu ústřední vlády. Washington se rozhodl tento zákaz ignorovat. V textu dokumentu jsou kurdské oddíly (Peshmerga) a milice sunnitských kmenů považovány za ozbrojené síly suverénních států.

Irácké úřady rychle protestovaly. Premiér Haider al-Abadi v telefonickém rozhovoru s americkým viceprezidentem Bidenem řekl, že cílem zákona je rozdělení Iráku na tři samostatné státy. Jeden z nejvlivnějších politiků země, hrdina protiamerického odboje Muktada as-Sadr, reagoval mimořádně tvrdě. Podle něj, pokud bude dokument přijat, jím vedená Mahdího armáda obnoví své vojenské křídlo a začne útočit na Američany a jejich spojence. Teherán již vyjádřil svou solidaritu s Bagdádem. Íránský prezident Hasan Rúhání na společné tiskové konferenci s Fuádem Maasumem prohlásil, že jeho země plně podpoří integritu Iráku.

V USA jsou taková varování ignorována. Po návratu z Washingtonu prezident Kurdistánu Barzání znovu oznámil svůj záměr prodávat ropu na vlastní pěst, bez svolení Bagdádu. Skandální prohlášení učinil i guvernér provincie Kirkúk Najmaldin Karim. V rozhovoru připustil, že Spojené státy „opakovaně vyjádřily svou podporu nezávislosti provincie“.

Na rozpad Iráku připravují veřejné mínění i vlivné americké publikace. „Irácká vláda ovládaná šíity nahlodala svou legitimitu do takové míry, že ji nebude možné obnovit,“ píše magazín Foreign Affairs. Stejná publikace ve skutečnosti ospravedlňuje činy Islámského státu tím, že se nejedná pouze o skupinu rebelů, ale o jednu ze stran tradiční občanské války mezi odtrženým územím a slabou centrální vládou.

Proč Moskva mlčí?

Důvody úspěchu islamistů je tedy třeba hledat v obecném protiíránském kurzu, který se řídí pod záštitou Washingtonu a jeho spojenců. A tato záležitost se neomezuje na Irák. Jemen a Sýrie jsou také na seznamu zemí, kde by měl být íránský vliv zredukován na nulu, a nové režimy zahrnuty do oběžné dráhy vlivu Spojených států, Turecka a Saúdské Arábie.

Právě konfrontace s Íránem stanovila agendu summitu Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), který se úžasnou shodou okolností (náhodou?) také konal 14. května. Hlavním cílem amerického vedení bylo přesvědčit monarchii v čele se Saúdskou Arábií, že „jaderná dohoda“ s Íránem je jen taktický tah, který neohrožuje bezpečnost Rijádu. Barack Obama na tom svou výmluvností nešetřil. "Írán zjevně podniká nebezpečné a destabilizující kroky proti různým zemím v regionu," řekl. "Írán je sponzorem terorismu... Proto jsou země regionu právem hluboce znepokojeny činy Íránu, zejména jeho podporou násilných loutek v hranicích jiných národů."

Společné prohlášení přijaté na konci summitu odkazuje na vojenskou sílu, kterou je Washington připraven použít k „odražení hrozeb pro územní celistvost kteréhokoli z členských států GCC“. Zdroj těchto „hrozeb“ se nazývá bez obalu. "Spojené státy a členské státy GCC budou spolupracovat, aby čelily destabilizujícím aktivitám Íránu v regionu," stojí v prohlášení.

Summit v Camp Davidu položil důležitý kámen v základu geopolitické osy, která se začala formovat před několika lety. Tato osa, která zahrnuje Spojené státy, Turecko, země GCC a Izrael, směřuje proti vlivu v regionu Íránu, Číny a Ruska. Jeho konečným cílem je úplná kontrola nad Blízkým východem s jeho nejbohatšími zdroji ropy a plynu. Dalšími „kameny“ osy byla návštěva tureckého prezidenta v Saúdské Arábii v březnu letošního roku, v jejímž důsledku bylo rozhodnuto o koordinaci boje proti Bašáru Asadovi a také tajné protiíránské dohody mezi Rijád a Izrael.

V Sýrii je výsledek všech těchto dohod již viditelný. Na jaře tohoto roku nesourodé skupiny, dříve podporované různými zeměmi - Tureckem, Saúdskou Arábií, Katarem, Spojenými státy - vytvořily koalici Jaish al-Fatah a zahájily ofenzívu na několika sektorech fronty najednou. Výsledkem bylo dobytí několika velkých měst - Idlib, Jisr Ash-Shugur atd. Koalice je financována Saúdskou Arábií, dodávky zbraní, dodávky zpravodajských informací a organizace štábní práce se ujalo Turecko. USA jsou zase zodpovědné za „diplomatickou frontu“ i za vzdušnou nadvládu. 25. května se Ankara a Washington dohodly, že opoziční bojovníci, jejichž výcvik již začal v Turecku a Jordánsku, obdrží letectví podporu

Souběžně s „umírněnou“ opozicí přešel do útoku „Islámský stát“, který postupně svíral prstenec kolem Damašku. Podle některých zpráv má protiasadovská aliance v plánu dobýt syrské hlavní město během 6-8 měsíců a rozhodující ofenzíva začne po skončení svatého měsíce ramadánu, v druhé polovině července.

Za těchto podmínek Rusko potřebuje maximálně zintenzivnit akce na podporu Sýrie, jako tomu bylo na podzim 2013, kdy pouze pevná pozice Moskvy, Pekingu a Teheránu pomohla zabránit zahájení otevřené agrese. Bohužel tato tvrdost nyní není vidět. Kreml upřednostňuje opakování vnitrosyrského dialogu, zavírá oči nad probíhající ofenzivou již několik měsíců a přímou podporu militantů zvenčí. Řada vlivných západních publikací otevřeně říká, že hlavním účelem květnové návštěvy Johna Kerryho v Rusku bylo nabídnout dohodu – kapitulaci Sýrie Moskvou výměnou za západní kompromisy v ukrajinské otázce. Nechci věřit v pravdivost takových dohod, nejsou to fakta, která vás nutí přemýšlet ...
Autor:
9 komentáře
Reklama

Přihlaste se k odběru našeho kanálu Telegram, pravidelně doplňující informace o speciální operaci na Ukrajině, velké množství informací, videa, něco, co na web nespadá: https://t.me/topwar_official

informace
Vážený čtenáři, abyste mohli zanechat komentář k publikaci, musíte přihlášení.
  1. maxiban
    maxiban 10. června 2015 14:50
    +3
    S ukrajinským problémem na dosah ruky by bylo zvláštní zapojit se do otevřené konfrontace v Sýrii. Pomoc je potřeba, ale tiše.
    1. Španěl
      Španěl 10. června 2015 15:56
      +4
      Citace z maxibanu
      S ukrajinským problémem na dosah ruky by bylo zvláštní zapojit se do otevřené konfrontace v Sýrii. Pomoc je potřeba, ale tiše.

      Hmm, tak tohle je celé - Rozptýlení sil zapalováním všude, kde je to možné po obvodu našich hranic / geopolitické zájmy a hranice / geopolitické zájmy našich spojenců... V Hong Kongu nevyšel Majdan Američané a Čína masakr v Ujgurské provincii rychle zastavili, nyní se jej snaží „zablokovat“ vytvořením „pacifické osy“ z Japonska do Indie se zahrnutím mikrostátů do ní a s přímou podporou Spojených států již otevřenou . ISIS by v první řadě měl fungovat jako šarvátka pro Sýrii a poté Írán (Irák je již jako stát mrtvý), odstranit Írán jako hráče, Spojené státy odříznou Číně „plyn a ropný kyslík“ a začnou v klidu nastavovat oheň do našeho podhoubí v podobě středoasijských republik bývalého SSSR ... Mimochodem, i Státy se snaží rozmrazit arménsko-ázerbájdžánský konflikt (naštěstí se Putin, ať je sebevíc tvrdý, drží zpátky oba). Snem Spojených států je také zahájit „hnutí“ v nejstabilnější z bývalých středoasijských republik SSSR (náš nejbližší spojenec) – Kazachstánu. ISIS se bude muset vypořádat navzdory přítomnosti na našich hranicích "Bulling Ukraine" dálkově ovládané zpoza oceánu, jinak všechny jednoho po druhém rozbijí...

      P.S. A ano, hoši z Izraele, nemyslete si, že ISIS vyfoukne vaši zemi. Při vší úctě k výcviku / vybavení IDF a profesionalitě Mossadu, ISIS v žádném případě není „Armáda pro osvobození Palestiny“ ...

      P.P.S. Oh, zařídit teleport a přepravit celý ISIS v mžiku oka do města Washington DC. Uspořádejte takříkajíc schůzku papeže s jeho marnotratným synem Marnotratným... A ze satelitu v HD kvalitě sledujte "Hot Calf Něžnost" znovu sjednocené rodiny, pojídajíce celou podívanou popcornem... Sny Sny :)
      1. polstrovaná bunda
        polstrovaná bunda 10. června 2015 16:13
        0
        Citace z ispaniard
        A ano, hoši z Izraele, nemyslete si, že ISIS vyfoukne vaši zemi.

        V zásadě by pro nás byl útok ISIS na Izrael tím nejlepším řešením tohoto problému
        Nejprve je odstraněn tlak ze Sýrie a Iráku
        Za druhé, Íránu se uvolní ruce k vytvoření takzvaného „šíitského pásu“ na rozdíl od extrémně agresivního a nepředvídatelného spojenectví Izraele, wahhábistů ze SA, katarských „muslimských bratrů“ a dalších teroristických režimů a hnutí, které se vytváří. nyní za účasti nebo se souhlasem Spojených států.
        Israel HaYom: Dori Gold na setkání s představitelem Saúdské Arábie
        Šéfka jeruzalémského Institutu veřejné a státní politiky Dori Goldová, která brzy převezme funkci generální ředitelky izraelského ministerstva zahraničí, se setká s generálmajorem Anwarem Ashkim ze saúdské armády. Informuje o tom list "Israel a-Yom".
        http://newsru.co.il/mideast/04jun2015/gold_a203.html
        1. polstrovaná bunda
          polstrovaná bunda 10. června 2015 16:24
          0
          Dokonce i bývalý americký chráněnec v Afghánistánu, Hamid Karzai, se „vymkl kontrole“ a říká, že IS (ISIS) je uměle vytvořené monstrum:
          1. polstrovaná bunda
            polstrovaná bunda 10. června 2015 16:35
            -2
            Izrael testuje "špinavé bomby" zřejmě brzy se tyto bomby objeví u teroristů z ISIS (ISIS), nedávno řekli, že do roka budou mít "špinavou bombu" a Izrael jejich přání okamžitě začal realizovat.
            Ano, spojení mezi Izraelem a světovým terorismem je téměř okamžité úsměv
            Izrael testuje špinavé bomby
    2. Komentář byl odstraněn.
  2. el compasso
    el compasso 10. června 2015 14:53
    +2
    Soudě podle map se situace v Sýrii zdá depresivní.
    1. polstrovaná bunda
      polstrovaná bunda 10. června 2015 15:18
      0
      Ano, situace je velmi vážná a naši nepřátelé – teroristé a sponzoři, kteří je podporují z USA, Izraele, EU a wahhábisté, chtějí našeho spojence v syrském regionu „dodělat“ a dále posílat gangy fanatiků IS (ISIS) do nás.
      1. sgazeev
        sgazeev 11. června 2015 14:37
        0
        Citace: vycpaná bunda
        Ano, situace je velmi vážná a naši nepřátelé – teroristé a sponzoři, kteří je podporují z USA, Izraele, EU a wahhábisté, chtějí našeho spojence v syrském regionu „dodělat“ a dále posílat gangy fanatiků IS (ISIS) do nás.

        Ani Turkům se nevyhne, má to svůj důvod, plynovod.
  3. fomkin
    fomkin 10. června 2015 14:57
    0
    Už z dálky jsou vidět uši Spojených států a Izraele.
  4. horský střelec
    horský střelec 10. června 2015 15:28
    +2
    Moskva nesouhlasila s matrací o Sýrii. Jinak by se kopr dávno připevnil „krantíkem“. A co ostřelování a provokace proti LDNR? Wow uspořádání. A Írán, v chápání matrací, je taková agresorská země, blízkovýchodní Rusko. A rétorika je stejná. Alespoň změnili záznam nebo tak něco.
  5. RiverVV
    RiverVV 10. června 2015 16:32
    0
    Téměř všechny závěry v článku jsou přitažené za vlasy. Teroristé ani revolucionáři se nikdy neomezovali v hledání zdrojů finančních prostředků pro svou činnost. Sbližování Íránu a Iráku je pro Jeruzalém nerentabilní stejně jako pro Washington. I když co je tam stejné? Pro Izrael je to černá značka s nápisem: "Dnes!" Ani pro Saúdskou Arábii na tom není nic příjemného. I Čína zamyšleně mhouří oči a přemýšlí, jak celý tento nepořádek ovlivní ceny ropy.

    ISIS vítězí ze dvou hlavních důvodů. Za prvé: veřejná podpora. Sociální stratifikace je tam fantastická a pro místní lumpen je ISIS praporem spravedlnosti.
    Za druhé: existuje neustálý přísun zbraní a instruktorů. Izrael je pro tuto roli nejvhodnější, ale ve skutečnosti to může udělat každá sousední země. Mnoho lidí těží z konfliktu.
  6. Tambovský vlk
    Tambovský vlk 10. června 2015 17:32
    0
    Proč naši "vládci" nezapálí nic kolem USA? Buď koupení „chestnyaři", nebo úplně chybí mozky, nebo boduje lenost, jen tolik, aby se udělalo těsto. Budeme tedy žít obklopeni, dokud „vládci" nezačnou pracovat hlavou. Je čas posadit Stalina na prkno.
    1. OldWiser
      OldWiser 10. června 2015 23:01
      +1
      Citace: Tambov Wolf
      Proč naši "vládci" nezapálí nic kolem USA?

      Kolem USA jsou dva oceány a dvě země – Kanada a Mexiko. Kanadu nelze zapálit, „Mexiko v plamenech“ bylo za Ejzenštejna celé. Případ se tedy žhářstvím nevyřeší – respektive půjde o „kanál pojmenovaný po Stalinovi“.
  7. RuslanNN
    RuslanNN 10. června 2015 17:34
    0
    Objevení se ISIS v Sýrii a Iráku je přirozené. Jak v Sýrii, tak v Iráku byla šíitská většina postavena nad sunnitskou většinu, sunnité byli všemožně porušováni, obcházení v pozicích a tak dále. Stačí se podívat na složení kabinetu ministrů v Sýrii a Iráku. Takže Američané hráli na tohle, vytvořili chaos.
    1. sgazeev
      sgazeev 11. června 2015 14:50
      0
      Citace: RuslanNN
      Objevení se ISIS v Sýrii a Iráku je přirozené. Jak v Sýrii, tak v Iráku byla šíitská většina postavena nad sunnitskou většinu, sunnité byli všemožně porušováni, obcházení v pozicích a tak dále. Stačí se podívat na složení kabinetu ministrů v Sýrii a Iráku. Takže Američané hráli na tohle, vytvořili chaos.

      V Iráku za Saddáma vládla sunnitská menšina šíitské většině, v Sýrii stejní šíité (alavité) sunnitům, drúzům, kurdům, křesťanům, ale Saddám a Asad "našli zlatou střední cestu", křehká, ale byl mír dokud se do toho nedostali pandové se svým „řízeným chaosem.“ To vše je nakonec proti Rusku.
  8. OldWiser
    OldWiser 10. června 2015 23:06
    +1
    Turecko mají zadržet plynárenské projekty, Saúdové se mají rozdělit na konkrétní knížectví a posílit spolupráci s Íránem a Sýrií, včetně vojenské. Asad navíc potřeboval účinnou (a ne morální) pomoc „včera“.