Vojenská revize

Evropská unie je připravena absorbovat Balkánský poloostrov

19
Evropská unie je připravena absorbovat Balkánský poloostrovEvropská unie se navzdory krizi, která otřásá jejími řadami, chystá rozšířit své členství na úkor republik bývalé Jugoslávie. Po Slovinsku a Chorvatsku se Černá Hora možná brzy stane členem Evropské unie. Bělehrad získal dlouho očekávaný status kandidátské země, ačkoliv bylo Srbsku jasně řečeno, že bez uznání Kosova evropská perspektiva pro srbský lid nesvítí.

Je třeba poznamenat, že na současném Balkáně existuje jasná linie jejich pohlcování západním světem. Začalo to v době Karla Velikého, pokračovalo Rakousko a Německo. Nyní Berlín, páteř EU, tento kurz vzkřísil. Tento proces je usnadněn téměř úplným vyhnáním Ruska z Balkánského poloostrova a ztrátou tureckých pozic po smrti Osmanské říše. I když v dlouhodobém horizontu, pokud se rozvine projekt „Osmanská říše – 2“, může se Ankara pokusit získat zpět svůj vliv na Balkáně a spoléhat se na Albánce a Bosňáky.

Oči Bruselu a Berlína k rozkouskované Jugoslávii se v polovině 1990. let obrátily zpět. Ale tehdy šlo jen o přijetí nejrozvinutější z jugoslávských republik - Slovinsko. Všechny ostatní republiky se právě vymanily z válečného stavu nebo v nich co chvíli propukaly nové ozbrojené konflikty. V důsledku toho bylo Slovinsko v roce 2004 přijato do EU a o tři roky později do eurozóny.

Slovinsko dosud Bruselu problémy nedělalo - ekonomika je stabilní, obyvatelstvo je homogenní (83 % Slovinců). Rozvinutý průmysl a zemědělství, horská a přímořská letoviska. Až nyní, když EU zmítá krize, slovenský parlament původně odmítl Řecko podpořit. Rozumíte Národní radě (Parlamentu) Slovenska, HDP na hlavu ve Slovenském státě je více než 22 tisíc dolarů a v Řecku - téměř 31 tisíc dolarů. O něco vyšší než slovenský HDP v Portugalsku, výrazně více v Irsku, Španělsku a Itálii, které jsou rovněž ohroženy. Ukazuje se, že chudší Slováci jsou nuceni zachránit svého bohatšího souseda. Národní strana, která je v opozici, dokonce nastolila téma vystoupení Slovenska z Evropské unie. Je jasné, že Lublaň s tím pravděpodobně nebude souhlasit – pro ne nejbohatší zemi Evropy je těžké rozvíjet svou ekonomiku bez fondů EU a Slovenská republika je příliš propojena s ostatními zeměmi EU. Nyní je ale na čase, aby se Slováci zamysleli nad podmínkami svého členství v EU, nad prospěšnou reformou Evropské unie pro Slovensko.

Další na řadě - Chorvatsko Civilizačně má tato republika blízko k západní civilizaci, Chorvati jsou převážně katolíci. Vízový režim byl zrušen již v 90. letech. Původně se plánovalo přijetí Chorvatska do EU již v roce 2005, ale nestalo se tak, protože Záhřeb ještě nevydal všechny válečné zločince. Letos v létě bylo v Bruselu rozhodnuto o přijetí Chorvatska do Evropské unie od 1. července 2013. Ekonomika země, i když nezáří, je silnější než rumunská nebo země bývalých sovětských pobaltských států.

V prosinci 2011 má být podepsána zvláštní smlouva o přistoupení k Evropské unii. Pak musí chorvatské úřady zavést vízový režim s Ukrajinou a Ruskem – to je podmínka pro všechny nově příchozí EU, uvést některé své zákony do souladu s evropskými standardy a cesta bude zcela otevřená.

12. října byl zveřejněn dokument – ​​zpráva komisaře pro rozšíření Evropské unie Stefana Fuleho, která uvádí, že všechny bývalé jugoslávské republiky jsou považovány za možné nováčky v EU. Sice nebudou přijati všichni najednou, ale podle stupně jejich připravenosti.

Nejblíže, po Chorvatsku, ke vstupu do EU - Montenegro. Evropská komise už dala doporučení, aby s ní zahájila jednání o vstupu do Evropské unie. Jedinou vnitřní překážkou, která může Černohorcům zabránit v procesu vyjednávání s Bruselem, je podle evropských představitelů vysoká míra korupce a organizovaného zločinu v zemi. I když lze zemi v mnoha ohledech nazvat umělou: například téměř třetina obyvatel se považuje za Srby, nikoli za Černohorce. Ekonomika je slabá. Země je navíc civilizačně dost vzdálená Západu – jejím základem je pravoslaví.

Сербия také získal status kandidáta na členství v Evropské unii. Tento úspěch zřejmě souvisí s dopadením a vydáním Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče. Ale aby mohl být Bělehrad přijat do EU, potřebuje vyřešit problém Kosova, a to je skutečná slepá ulička. Srbské vedení ujišťuje, že neuzná nezávislost regionu ani výměnou za společnou evropskou budoucnost. Brusel má navíc na Bělehrad další otázky. Německá kancléřka Angela Merkelová už v létě 2011 požadovala, aby srbské úřady „dodržovaly práva menšin“. A je jich několik – Albánci z Preševského údolí, slovanští muslimové v oblasti Sandžaku, Maďaři z autonomní oblasti Vojvodina a Rumuni. Berlínský požadavek na „práva menšin“ je vlastně začátkem nové etapy dělení Srbska.

Makedonie, stejně jako Srbsko, získal status kandidáta, ale Skopje nemůže vstoupit do EU kvůli sporu s Řeckem. Řekové odmítají uznat zemi zvanou Makedonie, protože mají provincie s toutéž historický název. Navíc je tu problém Albánců a nároků Bulharska. Makedonie je proto stále daleko od členství v EU.

Nejhorší ze všech věcí je s konfederačním státem - Bosna a Hercegovina. Muslimové jsou připraveni přejít k centralizaci a šéf Republiky srbské Milorad Dodik a Chorvati jsou připraveni se odtrhnout. Chorvati chtějí minimálně vytvořit samostatnou národní jednotku a maximálně spojení s Chorvatskem. V důsledku toho nemůže Bosna a Hercegovina ani požádat o členství v EU. To znamená, že v Bosně a Hercegovině je nejprve nutné sestavit vládu na státní úrovni a provést řadu reforem zaměřených na jednotu s EU.

Ve skutečnosti se vedení EU, pod hrozbou kolapsu, snaží „pohltit“ nové země, kde je spousta problémů – etnických, náboženských, ekonomických, sociálních atd. Imperiální logika tlačí Berlín a Brusel, aby absorbovaly Balkán.
19 komentáře
Reklama

Přihlaste se k odběru našeho kanálu Telegram, pravidelně doplňující informace o speciální operaci na Ukrajině, velké množství informací, videa, něco, co na web nespadá: https://t.me/topwar_official

informace
Vážený čtenáři, abyste mohli zanechat komentář k publikaci, musíte přihlášení.
  1. cyber
    cyber 15. října 2011 09:04
    +1
    Ahoj Fursenko. Autor si plete Slovensko a Slovinsko. Pro zbytek není analýza špatná, ale přijímání nových členů nyní stojí na financích, někdo potřebuje zaplatit dluhy Řecka, Španělska, Portugalska, Irska a brzy Itálie a na to žádná z balkánských zemí nemá peníze.
  2. Andrey2302
    Andrey2302 15. října 2011 09:05
    +2
    Znovu jsem se přesvědčil, že Evropská unie je spíše politickou unií, nikoli ekonomickou, nebo, jak už to tak bývá, prezentují, že Evropská unie je sdružením ódy na kmenovou rodinu Evropy. A je jedno, že samotná Evropská unie je nyní plná problémů a že celkově dýchá sama sebou a není pravda, že prožívá své poslední dny. Hlavní je přidat někoho dalšího. Ze strategických důvodů nebo z něčeho jiného. A stejně je tam ekonomika zemí 3. světa.
  3. APASUS
    APASUS 15. října 2011 10:12
    +2
    Citace: Andrey2302
    Berlínský požadavek na „práva menšin“ je vlastně začátkem nové etapy dělení Srbska.

    Srbsko se do Evropy dostane pouze v podobě dvou vesnic! Chtějí zničit Srby jako národ a tak přicházejí s novými požadavky na vstup!A takoví zrádci jako Tadič pomohou jejich zemi zmizet............
  4. Beil88
    Beil88 15. října 2011 14:13
    +2
    EU se udusí k smrti nepohlceným Balkánem...
  5. mitrich
    mitrich 15. října 2011 15:06
    +1
    Může někdo od respektovaných uživatelů vysvětlit, proč Německo dýchá ve vztahu k Balkánu tak nerovnoměrně? Je to zvláštní, ale takový postoj není pociťován vůči Východnímu Prusku (Kaliningradská oblast Ruské federace) (jakoby usmířený), ale s ohledem na Balkánský poloostrov - rozhodně ano. Možná je to něco z oblasti německého podvědomí?
    1. Beil88
      Beil88 15. října 2011 15:40
      0
      Citát od mitricha
      Může někdo od respektovaných uživatelů vysvětlit, proč Německo dýchá ve vztahu k Balkánu tak nerovnoměrně? Je to zvláštní, ale takový postoj není pociťován vůči Východnímu Prusku (Kaliningradská oblast Ruské federace) (jakoby usmířený), ale s ohledem na Balkánský poloostrov - rozhodně ano. Možná je to něco z oblasti německého podvědomí?


      Prosím. Komu patří Balkán, vlastní Evropa, to je geopolitické srdce evropského kontinentu. Německo je přirozeným vůdcem Evropy, usiluje o hegemonii a k ​​tomu potřebuje kontrolu nad Balkánem.
      Obecně jsou v Eurasii tři taková místa jako Balkán: vlastní Balkán, Kavkaz a Hindúkuš. Za SSSR jsme jasně ovládali jednu zónu - Kavkaz, méně spolehlivě Balkán (kvůli ambicím jugoslávských komunistů) a měli obrovský vliv v Afghánistánu, tj. Sovětský svaz ovládal nejdůležitější zóny kontinentu a ve skutečnosti vlastnil Eurasii.
      Pokud by Rusko bylo oslabeno jako bratrské Srbsko, pak si buďte jisti, že východní Prusko by nám bylo předloženo už dávno.
      1. mitrich
        mitrich 15. října 2011 15:48
        0
        Beil88,
        Logicky. Balkán a Kavkaz vypadají geograficky jako brána. Proč Hindúkuš? Velká hedvábná stezka je dávno pryč. Co jsme měli pod kontrolou v Afghánistánu?
        1. Beil88
          Beil88 15. října 2011 16:10
          +2
          Hindudukush je analogicky srdcem Asie, jejím středem. Pokud tam máte vlastní armádu, můžete udeřit kterýmkoli směrem – do Číny, do Indie-Íránu, do Ruska. Nejpohodlnější a nejkratší obchodní a ekonomická cesta mezi různými částmi Asie opět vede přes Hindúkuš (Afghánistán).
          Před invazí do Afghánistánu se tam SSSR těšil vážné autoritě a i po válce si nás tam pamatují ne vždy jako útočníky a nepřátele, ale také jako spojence a přátele. Osobně nejsem zastáncem názoru, že Sovětské Rusko prohrálo válku v Afghánistánu. Dříve nebo později je nám souzeno se tam vrátit, ale určitě to bude jiná návštěva než v roce 1979, poklidnější a pozitivněji zabarvená.
          Problém je, že všechny tyto body, Balkán-Kavkaz-Hindukuš, jsou kulturní zlomy a spojnice vlivů různých civilizací – západní, východní i severní, které neustále bojují o výhradní vlastnictví těchto území.
          1. mitrich
            mitrich 15. října 2011 16:34
            0
            Beil88,
            Pozorně jsem si přečetl váš názor na Hindúkuš. Ne, pokud šťouchnete do mapy, pak máte pravdu - srdce. Jen teď ve skutečnosti srdce není ani ledvina nebo močový měchýř.
            Ve skutečnosti:
            - Abyste mohli udeřit na Indii, musíte ještě dobýt Pákistán a zabřednout tam také není problém. Čína je logická, když přejedete prstem po mapě, ale jak si představit invazi přes 7 vrcholů a sněhových průsmyků? SSSR pomlčka Střední Asie pomlčka Rusko – to je podle mě také věc účelnosti;
            - Afghánistán je výhodný z hlediska přeshraničního obchodu, ALE ... politická a vojensko-politická situace v zemi tomu nepřispívá. Víte, že po událostech roku 2009 dostávají jednotky NATO 90% nákladu ze Severu, tzn. stejným způsobem, jakým je obdržela OKSVA, a nikoli prostřednictvím Pákistánu;
            - Američané pochopili, do jaké pasti v Afghánistánu padli, proto hledají východiska ze situace, a proto se nyní dvoří Uzbekům a Tádžikům, kteří jsou připraveni opustit základnu Bagrám i zítra;
            - Souhlasím, že SA válku v Afghánistánu neprohrála. Pokud vyloučíme případy pogromů transportních kolon, pak za 9 let války ze 4 střetů s mudžahedíny SA utrpělo pouze ... 200 porážek.
            Děkuju.
            1. Beil88
              Beil88 15. října 2011 17:10
              +3
              Citát od mitricha
              Beil88, pozorně jsem si přečetl tvůj názor na Hindúkuš. Ne, pokud šťouchnete do mapy, pak máte pravdu - srdce. Ale ve skutečnosti srdce není ani ledvina nebo močový měchýř Ve skutečnosti: - Abyste mohli zaútočit na Indii, musíte ještě dobýt Pákistán a zabřednout tam také není problém. Čína je logická, když přejedete prstem po mapě, ale jak si představit invazi přes 7 vrcholů a sněhových průsmyků? SSSR úprk Střední Asie úprk Rusko - podle mého názoru je to také věc účelnosti - Afghánistán je výhodný z hlediska přeshraničního obchodu, ALE ... politická a vojensko-politická situace v zemi tomu nepřispívá. Víte, že po událostech roku 2009 dostávají jednotky NATO 90% nákladu ze Severu, tzn. stejným způsobem, jakým je přijala OKSVA, a ne přes Pákistán; - Američané pochopili, do jaké pasti v Afghánistánu padli, proto hledají východiska ze situace, a proto se nyní dvoří Uzbekům a Tádžikům, kteří jsou připraven opustit základnu Bagrám i zítra - Souhlasím s tím, že SA válku v Afghánistánu neprohrály. Pokud vyloučíme případy pogromů transportních kolon, tak za 9 let války ze 4 střetů s mudžahedíny SA utrpělo pouze ... 200 porážek.Děkuji.


              Indie: Tyto dvě země sdílejí přímou hranici.
              Čína: Dá se to také docela dobře trefit - trochu oklikou na sever, přes Střední Asii, ale i bez vojenské invaze Afghánistán sousedí s velmi problematickými regiony Číny - Tibetem a Sin-ťiangem.
              Rusko: Střední Asie není překážkou pro silnou armádu, která míří na Rusko. Vzpomeňte si, jak probíhala anexe tohoto regionu k Ruské říši: nečekali jsme, až Anglie „stráví“ Afghánistán a půjde na sever, ale předběhli ho, abychom později nebojovali s Basmachi u Orenburgu.
              O boji různých sil o všechna tato území jsem již psal, v krátkých obdobích míru tyto země prosperovaly a využívaly své výhodné pozice.
              Abychom namítli, že Američané padli do pasti, musíme si nejprve ujasnit otázku – proč tam vůbec lezli?
              - Bojovat proti al-Káidě? Ne, to je nesmysl.
              - "Dát" požehnání demokracie jiné zemi na planetě? také ne,
              nejsou papa carlos.
              - Bojovat s drogami? Po jejich výskytu tam úroveň výroby
              heroin vzrostl o 90 %.
              - Obsadit strategickou oporu pro případný úder na sever? Ano! Pak je jejich chování tam pochopitelné: sedí na základnách, nikam nechodí, někdy bombardují příliš otravné divochy ze sousední vesnice a pak spí. Stimulují pěstování a výrobu jedu a jeho transport na sever, do nepřátelského Ruska, tiše nám obracejí krev, živí všemožné násilníky a oranžoidy ve středoasijských republikách, které se snažíme vrátit do naší sféry vlivu. Ztráty? 10 lidí za měsíc? To je nesmysl pro takovou vojenskou mašinérii a takový stát.
              1. mitrich
                mitrich 15. října 2011 17:41
                +1
                Beil88,
                Pokud jde o Indii, odešli. Musel jsem se podívat na mapu. +1 pro vás.
                Musíte však uznat, že je prostě směšné napadnout tak velké státy jako Indie a Čína prostřednictvím této pisyulky.
                Střední Asie: jaká by měla být armáda ve svém kvantitativním a kvalitativním složení, aby mohla napadnout SA?
                Pro vaši informaci: kontingent NATO je asi 120 000, Američané - 85 000, bojové jednotky - 32 000 vojáků a důstojníků.
                Znovu opakuji, kolego, že Afghánistán je cenný pro svou přeshraniční přepravu, která je více než 30 let irelevantní. IRELEVANTNÍ.
                1. Beil88
                  Beil88 16. října 2011 07:29
                  +1
                  Citát od mitricha
                  Pokud jde o Indii, odešli. Musel jsem se podívat na mapu. +1 pro vás.


                  Takový úkol jsem si nedal :) Je prostě radost s vámi komunikovat.

                  Citát od mitricha
                  Musíte však uznat, že je prostě směšné napadnout tak velké státy jako Indie a Čína prostřednictvím této pisyulky.


                  Obecně souhlasím, strategický prostor je velmi malý. Útočit na vrcholky hor přímo za účelem útoku na Čínu je samozřejmě absurdní, ale posílat sabotéry a agenty vlivu do stejného Xinjiang Uygur Aut. oblasti a také do Tibetu je velmi možné. Ano, a hranice mezi třemi zeměmi: Afghánistánem, Pákistánem a Indií jsou velmi proměnlivé a nestabilní, mnoho kmenů je neuznává, je zde problém států Džammú a Kašmír, takže striktně se díváme na politickou mapu těžko argumentovat o nízké hodnotě Afghánistánu jako opěrného bodu. Afghánistán je takový uzel, ve kterém se sbližují zájmy různých sil v regionu, bolavý bod. Není divu, že tam vylezli Pindové.

                  SA je jen cesta k nám, měkké máslo pro NATO/islámský nůž. K boji s armádami samotných středoasijských států (pokud se náhle rozhodnou vzdorovat v případě hypotetické americké invaze) bude zapotřebí mnohem méně vojáků, které nyní Američané drží v Afghánistánu – nesrovnatelná technická úroveň. Skutečnější hrozbou jsou islamisté nalákaní stejnými státy. Je jich mnoho, jsou dobře vyzbrojeni, podporují je naši nepřátelé. Samotné ozbrojené síly Středoasiatů s nimi nebudou moci úspěšně bojovat – budeme muset my.A čím dále od našich hranic se s nimi setkáme, tím lépe.

                  Citát od mitricha
                  Znovu opakuji, kolego, že Afghánistán je cenný pro svou přeshraniční přepravu, která je více než 30 let irelevantní. IRELEVANTNÍ.


                  Naprostý souhlas. Zde jsme nyní TRANS-hraniční a smykové gerych v průmyslovém měřítku.
      2. cVM
        cVM 15. října 2011 16:21
        +1
        Německo je přirozeným vůdcem Evropy, usiluje o hegemonii a k ​​tomu potřebuje kontrolu nad Balkánem

        Připomínám, že politika Německa od roku 1980 vždy zaujímala neutrální postoj, není třeba, aby byla hegemonická
        1. Beil88
          Beil88 15. října 2011 16:29
          +1
          Citace z cvm
          Připomínám, že politika Německa od roku 1980 vždy zaujímala neutrální postoj, není třeba, aby byla hegemonická


          Jednání německého vedení, stejně jako povaha vztahů mezi naším vedením a německým vedením, vyvrací oficiálně stanovené stanovisko. Jak je to zbytečné? Každý stát chce být silnější, bohatší a vlivnější, než je tomu v současnosti. Další věc je, že ne vždy je k tomu příležitost.
  6. Maamont
    Maamont 15. října 2011 17:43
    +2
    "Kdo vlastní Balkán, ten vlastní Evropu, a kdo vlastní Evropu, ten vlastní svět." Bismarck

    Britský geopolitik Halford Mackinder na počátku 20. století tvrdil: "Ten, kdo vládne Střední Asii, vládne Eurasii, a ten, kdo vládne Eurasii, vládne světu." Bezpečnost nejen regionálních hráčů, ale i nejbližších sousedů bude záviset na tom, jak se bude Eurasie v blízké budoucnosti vyvíjet.
  7. kyrgyzština
    kyrgyzština 15. října 2011 20:36
    0
    čím víc to bude strkat, tím rychleji to praskne, a tak není úplně jasná podstata EU, co to je? proč? nějak do sebe nezapadají společné hodnoty Albánců a Rakušanů, už tak Rusko shromáždilo Uzbeky a Lotyše
    1. Beil88
      Beil88 16. října 2011 07:34
      0
      Citace: Kyrgyz
      nějak do sebe nezapadají společné hodnoty Albánců a Rakušanů, už tak Rusko shromáždilo Uzbeky a Lotyše


      Naše shromáždění různých národů bylo postupné, přirozenější a logičtější. EU je slátané „impérium“.
  8. akimochka
    akimochka 15. října 2011 21:30
    0
    ať spolkne něco jiného.
    1. Beil88
      Beil88 16. října 2011 07:32
      0
      Citace z akimochky
      ať spolkne něco jiného.


      Aha! V Evropě je to módní a tolerantní!))