Vojenská revize

Rudá armáda zachránila hlavní město Československa před zničením

14
Před 70 lety, 5. května 1945, začalo v Československu okupovaném německými vojsky Pražské povstání. Praha byla důležitým komunikačním centrem, přes které německé velení stahovalo jednotky na západ, aby se vzdalo Američanům. Velení skupiny armád Střed pod velením polního maršála Schernera proto vyslalo do české metropole vojáky. Několik dní probíhaly tvrdohlavé boje. Česká národní rada oslovila rozhlasem země protihitlerovské koalice s výzvou o pomoc. Sovětské velitelství se rozhodlo porazit skupinu armád Střed, dokončit osvobození Československa a pomoci rebelům. 6. května byla nárazová skupina vojsk 1. ukrajinského frontu pod velením I.S.Koněva otočena na Prahu. Pražské operace se zúčastnily i armády 2. a 4. ukrajinského frontu pod velením R. Ja. Malinovského a A. I. Eremenka.

3. a 4. stráž tank V noci na 1. května provedly armády 9. ukrajinského frontu rychlý 80km hod a ráno 9. května vtrhly do Prahy. Ve stejný den dosáhly předsunuté jednotky 2. a 4. ukrajinského frontu české metropole. Město bylo vyčištěno od německých jednotek. Hlavní síly skupiny armád Střed byly obklíčeny v prostoru východně od Prahy. Ve dnech 10. až 11. května hlavní síly německé skupiny kapitulovaly. Československo bylo osvobozeno a sovětská vojska se dostala do kontaktu s Američany.



Situace v čs

V letech 1941-1943. v Československu byl celkově klid, Češi pracovali v obranných podnicích a posilovali moc Věčné říše. Nejvýznamnější událostí byla likvidace říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha 27. května 1942 (operace Anthropoid). Pokus o atentát provedli čeští sabotéři Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli vycvičeni a uvrženi do Československa britskými tajnými službami. V reakci na to Němci zničili vesnici Lidice: všichni muži byli zastřeleni, ženy byly poslány do koncentračního tábora Ravensbrück a děti byly rozděleny mezi německé rodiny.

V zimě 1944-1945, kdy Rudá armáda za podpory 1. čs. armádního sboru a slovenských partyzánů zahájila ofenzivu na jižním a východním Slovensku, se však situace začala měnit. V tomto období existovaly v Československu skupiny orientované na československou exilovou vládu v čele s Edvardem Benešem sídlící v Londýně a podzemní skupiny Komunistické strany Československa (KPC) spojené s Moskvou.

Pod vedením komunistů začalo na Slovensku opět povstání. Byly vytvořeny nové partyzánské oddíly, byly doplňovány staré oddíly a brigády. Část dříve rozpuštěné povstalecké armády se přidala k partyzánům. Síly partyzánů se navíc zvýšily díky přesunu nových partyzánských skupin ze Sovětského svazu na Slovensko. SSSR partyzánům neustále pomáhal a zásoboval je zbraň, vybavení, munice, munice a potraviny. Vstupem vojsk Rudé armády na území Slovenska dostali partyzáni za úkol asistovat ofenzívě sovětských vojsk.

Postupně začalo v České republice vznikat partyzánské hnutí. Hlavní role zde patřila partyzánským oddílům a organizátorům, kteří byli převeleni ze Slovenska a SSSR. Tak slavná partyzánská brigáda pojmenovaná po Janu Žižkovi vtrhla na Moravu těžkými boji ze Slovenska. Rozšířila se síť ilegálních národních výborů. V lednu 1945 bylo v Československu asi 60 partyzánských oddílů a skupin s celkovým počtem asi 10 tisíc osob. Jak bylo Československo osvobozeno sovětskými vojsky, partyzánské oddíly byly rozpuštěny, sovětští vojáci a důstojníci vstupovali do řad Rudé armády a místní obyvatelé se stali hlavním přínosem budovatelů nového Československa.

Rudá armáda zachránila hlavní město Československa před zničením

Pražský povstalec s faustpatronem v palebném postavení

Pražští povstalci na lehkém tanku AMR 35ZT

Urážka Rudé armády

V lednu až únoru 1945 postoupila vojska 4. ukrajinského frontu o 175-225 km na území Polska a Československa, dosáhla horního toku řeky Visly a Moravskoostravského průmyslového regionu. Osvobozeno bylo asi 2 osad, včetně tak velkých center jako Košice, Prešov, Gorlitse, Nowy Sanch, Nowy Targ, Velička, Poprad, Bielsko-Byala aj. Vojska pravého křídla 2. ukrajinského frontu postoupila v ČSR o 40 -100 km, směřující k řece Gron.

Do poloviny března 1945 byl klid. Vojska 4. ukrajinského frontu se připravovala na moravsko-ostravskou operaci (Moravskoostravská útočná operace), a vojska 2. ukrajinského frontu - do Bratislavsko-brněnské operace (Útok na Bratislavu; Útok na Brno a Pracenské výšiny). Vojska 4. ukrajinského frontu přešla do útoku 10. března. Němci zde měli mohutnou obranu, kterou umožňovaly podmínky terénu. Boje proto okamžitě nabraly urputný a vleklý charakter. Teprve 30. dubna bylo osvobozeno město Moravska-Ostrava. Během 1. až 4. května pokračovaly boje za úplné osvobození Moravskoostravského průmyslového regionu.

Mezitím vojska 2. ukrajinského frontu úspěšně provedla bratislavsko-brněnskou operaci. 25. března naše jednotky zformovaly řeku Hron a prolomily mocnou obranu nepřítele. Do konce 4. dubna bylo osvobozeno slovenské hlavní město Bratislava. 7. dubna překročila Moravu vojska 2. ukrajinského frontu. 26. dubna bylo osvobozeno Brno, druhé nejvýznamnější a největší město Československa. V důsledku toho byly dobyty Bratislavský a Brněnský průmyslový region.

Vojska 4. a 2. ukrajinského frontu tak zcela osvobodila Slovensko a většinu Moravy, prošla asi 200 km těžkými boji. Němci ztratili tak velká administrativní a průmyslová centra jako Moravsko-Ostravu, Bratislavu a Brno a další města, přišli o největší oblasti vojenského průmyslu a uhelně-hutní surovinovou základnu. Úspěch sovětských front přispěl k rychlému pádu Třetí říše. Vojska 4. a 2. ukrajinského frontu zaujala výhodné pozice k úderu z východu a jihu proti velkému uskupení wehrmachtu, které ustupovalo do západní části ČSR. Zároveň během berlínské operace vstoupilo levé křídlo 1. ukrajinského frontu do podhůří Sudet. Naše jednotky dobyly Chotěbuz, Spremberg, šly k Labi v oblasti Torgau. Tím byly vytvořeny předpoklady pro ofenzivu na pražském směru ze severu a severozápadu.


Sovětský tank T-34-85 na Václavském náměstí v Praze

Tank T-34-85 č. 114 7. gardového tankového sboru v ulicích Prahy

Pražské povstání

Československá exilová vláda byla vedena Anglií a USA a doufala, že s jejich pomocí obnoví svou moc v Československu a staré pořádky. S postupováním Rudé armády na západ rostl i vliv Komunistické strany Československa, která se stala nejmocnější politickou silou v zemi. To donutilo Benešovu vládu v Londýně jednat o budoucnosti Československa s dalšími politickými silami.

V polovině března 1945 přijeli do Moskvy českoslovenští politici Benešovy vlády, aby jednali s československými komunisty a zástupci Slovenské národní rady. Bylo rozhodnuto zřídit na základě všech protifašistických sil země Národní frontu Čechů a Slováků. Jejím předsedou byl zvolen vůdce KSČ K. Gottwald. Po dlouhých a vzrušených diskuzích přijali program budoucí vlády, který navrhli komunisté. Jejím základem byla radikální demokratizace všech institucí, konfiskace podniků a pozemků nacistů a jejich místních kompliců, široká agrární reforma a znárodnění úvěrového systému a bank. Zahraniční politika předpokládala směřování k těsnému spojenectví všech slovanských mocností. V rovnoprávném postavení sestavili vládu Národní fronty. Jeho předsedou byl zvolen velvyslanec Československa v SSSR Z. Fierlinger (byl sociálním demokratem). Dočasným sídlem nové vlády se staly Košice.

Kromě toho byla vyřešena řada otázek interakce mezi novou československou vládou a Moskvou. Sovětský svaz převzal náklady na organizaci a vyzbrojení nové československé armády, daroval zbraně a vojenský materiál 10 divizím. Jádrem armády se stal 1. čs. armádní sbor, který již měl za sebou slavný boj historie. Moskva také přislíbila pomoc Československu s různým zbožím a potravinami. Diskutovali jsme o otázce budoucnosti Zakarpatské Rusi (Ukrajiny). Beneš v zásadě nic nenamítal proti znovusjednocení tohoto regionu historického Ruska se SSSR, ale nakonec bylo rozhodnuto o této otázce diskutovat po skončení války.

Koncem dubna 1945 osvobodila Rudá armáda téměř celé Slovensko a zahájila osvobozování Moravy. Američané přišli k západním hranicím České republiky. V důsledku toho v Československu sílilo hnutí odporu. Hnutí objalo dříve „klidné“ západní Česko. Blížící se kolaps nacistického Německa vyvolal touhu uspořádat v České republice významnou akci. 29. dubna ÚV KSČ projednal plán povstání a vyslal své zástupce do největších podniků hlavního města, byli jmenováni velitelé odřadů a čet. Zájem o povstání měli jak čeští komunisté, tak nacionalisté. Národně demokratické síly založené na buržoazii se obávaly politického vlivu SSSR na budoucnost Československa a ztráty svého vlivu a postavení. Chtěli samostatně osvobodit hlavní město České republiky a vytvořit tak nezávislou základnu pro budoucí vládu. Počítali i s pomocí americké armády, Američané byli začátkem května 80 km od Prahy. Komunisté chtěli zabránit nacionalistům v uchopení moci a také zaujmout vedoucí postavení v hlavním městě, než se objeví Rudá armáda.

Události se rychle vyvíjely. 1. – 2. května začaly první nepokoje. Němci v Praze sami neměli velké síly a nemohli je hned potlačit. 2. až 3. května začaly nepokoje v dalších městech. Ve východních frontových oblastech Moravy partyzáni dobyli řadu vesnic. Brigáda Jana Žižky dobyla město Vizovice. Za podpory sovětských vojsk bylo osvobozeno město Vsetín. Ve dnech 3. až 4. května zachvátilo jižní Čechy povstání. V noci na 5. května se vzbouřili dělníci Kladenska.

5. května začalo v Praze povstání. Nacistická administrativa se snažila povstání překazit vyhlášením všeobecné „dovolené“ dělníků. Povstání se však nezdařilo. Jádrem a vůdčí silou povstání byly velké továrny: Škoda-Smikhov, Walter, Avia, Microphone, Eta. Konference továren a závodů vyzvala lidi, aby zahájili ozbrojené povstání. V čele povstání stála Česká národní rada, jejímž předsedou byl Dr. A. Prazhak, a německá vojska dostala ultimátum ke kapitulaci.

5. května rebelové výrazně pokročili. Češi dobyli telegraf, telefonní ústřednu, poštu, rozhlas, hlavní nádraží, elektrárnu a většinu mostů přes Vltavu. Velký význam mělo obsazení velitelství protivzdušné obrany. Ve městě byly postaveny stovky barikád. Chránilo je asi 30 tisíc lidí. Česká národní rada zahájila jednání s říšským guvernérem Karlem Hermannem Frankem a velitelem města generálem Rudolfem Tussaintem.


Pražští rebelové staví barikádu na cestě na Staroměstské náměstí

Začátkem května navíc československá armáda vedená generálem Karlem Kutlvašrem navázala kontakt s Ruskou osvobozeneckou armádou (ROA) s velitelem 1. divize generálem S. Bunjačenkem. Vlasov šel na západ, chtěl se vzdát Američanům. Bunjačenko a jeho velitelé v naději, že jim Češi poskytnou politický azyl, souhlasili s pomocí. Sám Vlasov v toto dobrodružství nevěřil, ale nezasahoval. 4. května se vlasovci dohodli na podpoře povstání. Záruky od Čechů však vlasovci nedostali, a tak v noci na 8. května začala většina vlasovců Prahu opouštět.

Německé velení se nechystalo postoupit Prahu, přes kterou vedly důležité komunikace nutné pro stažení vojsk na západ. Významné síly skupiny armád Střed byly vrženy do potlačení pražského povstání. Němci zaútočili na město ze tří směrů: ze severu, východu a jihu. Jednotky, které ještě zůstaly v Praze, zároveň posílily činnost. Obránci hlavního města přitom pociťovali velký nedostatek zbraní, zejména protitankových. Němci využili svou převahu v obrněných vozidlech a letectví, zasadil nálety na centrum Prahy a postupoval směrem k centru hlavního města.



Německý stíhač tanků "Hetzer" v Praze

Do 7. května se pozice rebelů vážně zhoršila. Někteří rebelové nabídli kapitulaci. Mnoho nacionalistů, bývalých velitelů československé armády opustilo svá bojová postavení. Povstání však pokračovalo. Uprostřed dne 8. května německé velení, pro rebely nečekaně, souhlasilo s odzbrojením svých jednotek za předpokladu, že budou smět jít na západ. Česká národní rada pod tlakem buržoazních živlů tento návrh přijala. Večer se z města začaly stahovat pouze jednotlivé německé jednotky. V ofenzivě přitom pokračovaly jednotky SS. Teprve vystoupení sovětských tanků 9. května 1945 v ulicích Prahy zachránilo hlavní město Československa před zničením.




Obyvatelé Prahy vítají maršála Sovětského svazu I.S. Koněva

Autor:
14 komentáře
Reklama

Přihlaste se k odběru našeho kanálu Telegram, pravidelně doplňující informace o speciální operaci na Ukrajině, velké množství informací, videa, něco, co na web nespadá: https://t.me/topwar_official

informace
Vážený čtenáři, abyste mohli zanechat komentář k publikaci, musíte přihlášení.
  1. s.melioxin
    s.melioxin 4. května 2015 06:09
    +5
    Teprve vystoupení sovětských tanků 9. května 1945 v ulicích Prahy zachránilo hlavní město Československa před zničením
    Opět jste se přesvědčili, jak krátká je lidská paměť a jak velkou roli hraje propaganda v zájmu politiky. Pouze pokud jste se naučili lekci špatně, můžete ji vždy dokončit.
    1. Koshak
      Koshak 4. května 2015 17:02
      +2
      Citace: s.melioxin
      Teprve vystoupení sovětských tanků 9. května 1945 v ulicích Prahy zachránilo hlavní město Československa před zničením
      Opět jste se přesvědčili, jak krátká je lidská paměť a jak velkou roli hraje propaganda v zájmu politiky. Pouze pokud jste se naučili lekci špatně, můžete ji vždy dokončit.

      A nevděční Poláci, kteří si nepamatují, že nebýt Rudé armády, byl by jejich Krakov úplný průšvih. Kolik životů sovětských vojáků to stálo, se současná vláda Polska snaží nevnímat. Ale obecně šli na kobylu v trhlině. Toto je NAŠE VÍTĚZSTVÍ. A ať zpod plotu štěkají voříšky.
    2. Shershen
      Shershen 4. května 2015 21:30
      0
      Nejde o paměť, vítězství je potřeba periodicky aktualizovat, a ne stát na světové scéně doggystyle s hrdým pohledem a mumlat: „...tak co, s kým se to nestane...kdyby nebyla válka. ...".
      Jak řekl Petr Veliký, Rusko by mělo bojovat alespoň jednou za 20 let, aby byli lidé neustále udržováni v dobré kondici a aby se ostatním národům pravidelně připomínalo, že existuje tak velká moc, že ​​je lepší loď nerozkývat.
  2. téměř demobilizován
    téměř demobilizován 4. května 2015 06:24
    +5
    Sakra, ale američtí muži to ani nevědí! Ve skutečnosti celou Evropu osvobodil vojín Ryan s oddílem. Bylo by potřeba, aby Američané přinesli taková fakta pro ně alternativní historie.A jaká radost, jaká radost, sami na svém „VO“ přiznáváme, že Ukrajinci zorganizovali až 4 fronty! smavý
    1. fagot
      fagot 4. května 2015 06:59
      +4
      Ne, podle amerických mužů byl celý svět osvobozen Kapitánem Amerikou a jedním a půl kopáči smavý
      1. Shershen
        Shershen 4. května 2015 21:34
        0
        Ano, Hitlerův terminátor selhal, to je jisté)))
    2. obal 13
      obal 13 4. května 2015 08:07
      +2
      ještě jednou o důležitosti propagandy!!!! někteří z amerů jsou přesvědčeni, že ONI (yusi) a Napoleon porazili ano !-to jsou Američané mrkat .... a y NÁS děti a vnoučata VÍTĚZOVÉ zapamatovat si GENERALISSIMO STALIN co ???? tady je pro vás a přepisování historie- kdo neví, kdo zapomněl a pro koho *krvavý kanibalský tyran* odvolání .....
  3. Jejda
    Jejda 4. května 2015 07:57
    +1
    Vztekat se. Úplný. V Praze bojovaly jednotky ROA proti Němcům.
    „Pražské povstání“ je pokus vlasovců z ROA získat nějakou šanci na záchranu.
    1. sgazeev
      sgazeev 5. května 2015 07:01
      0
      Citace z ups
      Vztekat se. Úplný. V Praze bojovaly jednotky ROA proti Němcům.
      „Pražské povstání“ je pokus vlasovců z ROA získat nějakou šanci na záchranu.

      A „šestky" nedaly záruku, ale s velkým elánem „ukovaly" vítězství Třetí říše. Čech a Ljach, dva „kamarádi“, peklo a cinch. oklamat
  4. Volžský kozák
    Volžský kozák 4. května 2015 08:03
    +2
    čest a sláva vojákům – osvoboditelům! poklonit se až k zemi!
  5. parusník
    parusník 4. května 2015 08:58
    0
    Německé velení nehodlalo postoupit Prahu, přes kterou vedly důležité komunikace nutné pro stažení vojsk na západ.... Pro Čechy byla hanba se vzdát, vzdát se zemi, která 7 let nevzdorovala, ale tiše a mírumilovně se podrobila .. bez excesů ...
  6. vůdce
    vůdce 4. května 2015 09:46
    +5
    Rudá armáda zachránila hlavní město Československa před zničením

    A marně, jak se ukázalo ...
    Zde bychom si také měli připomenout, jak uvědomělí čeští dříči po celou válku svědomitě zásobovali své německé kumpány kvalitními zbraněmi.
    1. nemotorný
      nemotorný 4. května 2015 15:14
      0
      četl jsi pozorně? o tom na začátku
  7. Haraz
    Haraz 4. května 2015 16:05
    +1
    Opět chyby.
    1.
    Josef Gabczyk byl Slovák a Jan Kubiš byl Moravák. Nebyli to Češi.

    2.
    Povstání na Slovensku nezačalo pod vedením komunistů. Jen ho vyprovokovali. Sovětský partyzán Velichko vydal trestní rozkaz zabít německou diplomatickou misi v kasárnách Martin-Vrutka. Slovenská armáda ještě nebyla na povstání plně připravena. Dvě nejlepší slovenské divize na východním Slovensku byly Němci odzbrojeny a neotevřely Rudé armádě cestu přes Karpaty, jak bylo v plánu. A tak v bojích karpatsko-dukelské operace zahynulo deset tisíc sovětských vojáků.
    3.
    Prahu nezachránila ani Rudá armáda. 9. května už v Praze žádné německé jednotky nebyly.
    4.
    Na rozhovory mezi Benešem a Stalinem měla vliv skutečnost, že byl Beneš agentem NKVD.
  8. Netrocker
    Netrocker 4. května 2015 17:32
    0
    Jeden lid. Jedna země. Jeden osud. Část 2: "Válka".

  9. dělový vůz
    dělový vůz 4. května 2015 21:28
    +1
    Zachráněno a vděčnost není ani cent.
  10. iouris
    iouris 5. května 2015 18:48
    0
    Československo je součástí Rakousko-Uherska. Hitler sjednotil Německo a Rakousko-Uhersko a zároveň vedl Evropu sjednocenou proti Rusku-SSSR. S výjimkou několika disidentů žili v Československu poddaní Führera loajální Třetí říši. A samozřejmě jsou to všichni „Evropané“. Legenda o slovanském a proruském Československu byla vymyšlena, aby začlenila tuto industrializovanou část Německé říše do sovětského bloku. Abyste pochopili chování takových Evropanů, kteří jsou vždy součástí nějakého impéria, často si znovu přečtěte dobrou satirickou knihu „Dobrý voják Švejk“.