Vojenská revize

Poznámky švába z Colorada. Část 7

10
Dobrý den, moji milí čtenáři! Zvláště pro černochy, kteří se v podstatě hýbou, myslím zdravé bools!

Čekáš teď na další část mého zúčtování s mou ženou? A tady to není. Už jsem zkušený! Večer nosím manželce květiny. A ráno, dokud nezačne vařit, nepřiblížím se.



Ale bez rodiny se toto ráno stále neobešlo. Teprve dnes synu. Ten, který kdysi žil na ministerstvu obrany. Vřítil se dovnitř, knír mu trčel do stran... Slinták.

- Tato, - křičí, - přinesl vám článek! Nyní si naše APU určitě získá každého. Zvláště ti jižní, kteří vás krmili odděleným dušením. No ti, co se k nám chystají na zimu. Napsal skutečný voják. Přímo v hoření nádrž napsal. Na hrudi mrtvého soudruha. Jurij Kasjanov se jmenuje.

- Uklidni se, synu. Ne na ulici. Doma se domluvíte normálním jazykem.

- Batko (tak mu nahnali Ukromova do hlavy), ale ty jsi to četl! Hned pochopíte, že vyhrajeme. Jakmile vyženeme Rusy, vyhrajeme.

„Vím,“ říkám, „vyhráli nejvíc, co nechci. A loni v létě u Ilovajska. A letos v Debalcevu. Až dosud sbíráme výherce podle oborů. Nedávno byly do Dněpropetrovska přivezeny další dva. Do márnice.

Náš garant, Gunpowder, navíc neustále všechny přesvědčuje, že Ozbrojené síly Ukrajiny jsou nejsamostatnější armádou v Evropě. Nejsme sobečtější.

Pouze bychom zbraně, střelivo a výstroj tos. Inu, trénujte vojáky, důstojníky a generály. A zvýšit disciplínu.

A tak, rasistická armáda, a to je vše.

Uražený syn odešel. Přesto uvnitř zůstala ukrajinská vojenská kost, přesněji mosol. Patriot, dichlorvos ho opyloval...

Ale nechal papíry. Ví, že to neudělám. Přečtěte si někde na záchodě.

Ale syn se mýlil! Vydržel jsem! Ne úplně, samozřejmě. Částečně. Stručně řečeno, rychle jsem prohlédl tyto listy. Spěchali mě, abych tak řekl, vyklidit kancelář. Moje dcera má něco se zažíváním.

Trochu klamal, zasraný vlastenec. Autor nepsal v hořícím tanku. V autě, v plné rychlosti! A z nějakého důvodu se valil podél demarkační linie stran. Sem a tam. Svým čtenářům se ale omluvil. Jako, zbytek silnic není tak adrenalinový.

Rozumím tomu. Rád píšu na slunci.

A co zajímavého jsem tam našel? A nevykopal jsem nic víc a nic méně, ale úplné sladění milice. Stejně jako v účtárně, autor všechny zařídil. Teprve teď, při vzpomínce na mé setkání s šedozelenými, mi do hlavy vstoupil naprostý zmatek. Teď přemýšlím, kdo byly ty milice?

Pokud tomu dobře rozumím, autor píše pro nízkointelektuály Svidomo. Školáci mají rádi, nebo tam, maydauns. A s tímhle je potřeba všechno rozžvýkat do sytosti. Dávám tedy oddíl těch, kteří nedají dopustit na naše šediny a pak černé, aby hrdě drancovali Doněck.

1. Ruští specialisté. No, ty, které krmí kočky. Vzpomeňte si na ty děsivé. Docela zelená a nestřílet na Krymu? To jsou tyhle. Jsou to nejznámější násilníci. Vycvičeni tak, aby nebyli vidět ani na Donbasu. Jediné, co nechápu, je proč ti násilníci. Pravděpodobně jsou psi poraženi. Vzhledem k lásce koček na chevron. A vlastně nechuť koček ke psům.

2. Žoldáci jsou všichni různí. A na čenichu obličeje a na pasu. Co když se tedy o peníze neperou? Každopádně, řekl autor, žoldáci. Takže žoldáci. Stejně nebezpečné jako specialisté. Jen trochu starší a kočky nejsou tolik milované. A maskují se jinak. Jeden s předními zámky. kozáci. Jiní chodí v jakýchsi kopcích. Obecně je těžké je rozpoznat. Nejčastěji to poznají, až když další kontrolní bod nebo malé město opustí ozbrojené síly Ukrajiny.

3. Existují další ruští branci. Pravděpodobně ti, kteří naléhavě přišli pomoci s bojem v Kyjevě. Z nějakého důvodu ale podle autora tito lidé více jezdí na tancích a všemožných jiných vozidlech. A oni nechtějí zemřít.

A právě tito specialisté, žoldáci a branci jsou ovládáni strašlivou silou. Ruské tanky, obrněná vozidla a další vášeň. Spousta této dobroty odněkud pocházela.

Tady je to, co jsem si myslel. Tento odpad je v ukrajinském slunečnicovém oleji. Šedozelené tlamy jsou naše. Některé i s make-upem. Oči jsou černé, obočí černé, tlapky jsou černé déle než jeden rok. Ano, a mluvili rusky s naším jižním měkkým přízvukem. Jemně... Krásně mluvili.

I když, možná byli speciálně vyškoleni? Plastická chirurgie tam, řečník byl opraven. Jít za velkým ukrovem. Ano, a poslal na naše území před 50-100 lety?

4. Ideologičtí milovníci Putina. Nevím, odkud se vzali, ale autor píše, že jsou místní. Jak dlouhé jsou ruce Kremlu... Nenávidí vše ukrajinské a ukrajinské. Ne, samozřejmě milují svou zem, milují ukrajinské sádlo, milují své staré lidi. Dokonce i písničky jsou oblíbené. Jejich sousedé jsou opět jako příbuzní. A pro své dědečky, ti, kteří Hitlerovi zajeli bajonetovým nožem do měkká až po hrdlo, a pak byli hrdinové UPA několik let hnáni po lesích a mohou si nacpat obličeje. A vážně tak vyplnit...

Zkrátka milují všechno kromě skutečné ukrajinské vlády a mého Rady. Také dobře bojují. Bolí je nohy? Ustupují, když ustupují, tak nějak ten pluk. Takhle tiše ustupující, ne jako naše udatné ukrovoiny.

5. Náhodné oddělovače. Pokud tomu rozumím, lidé šli do práce a pak bum. Ideologický směrem. Jdeme, říká se, s námi, posekej kopr. A tak co? To v dole, nebo tam na závodě orat, to v zemědělských pracích.

A jdeme na to. Fungují stejně jako předtím. Pracují kvalitativně. S jiskrou.
Opět jsou zvládnuty příbuzné speciality. Kdo tank řídí (a jak se v zásadě liší od KrAZu?), Kdo z kladiv AGS-17 (proč ne sbíječka?), A kdo je sniper (jak jsem pochopil, stavitelé jsou zvyklí práce s úrovní).

A koho jsem potkal? No, to je vlastně jedno. Zdravý je hlavní. Veselý. S takovým genofondem zcela obnovíme genofond, takže populaci rychle obnovíme. Ne se stejnými šedými mrtvolami řešit tak vážný problém?

A teď vlastně o tom, co teď nejvíc ze všeho vzrušuje komunitu švábů.

Co nás nyní trápí, je prudce zvýšený počet služebních cest. Rozumíte, odešel muž, odešly drobky, vodka, sádlo. Takže jsme pro lidi jako na provázku. Kyjevští švábi se na jaře na Dněpru šíří jako ledové kry. V různých směrech a také na jih.

Zvláště mnoho našich odjelo do Oděsy. Nepíšu teď o všemožných interních podnikatelích, no, těch, kteří jsou přiděleni na ministerstvo vnitra. Ten život a tak kufr. Mluvím o mládí. Ti, kteří místo normálních kufrů preferují kufry a tašky, jsou jiní.

Společně se přestěhovali do stejné Oděsy. Je to pochopitelné. Musíme šetřit oddělovače. Přesto výročí hromadného sebeupálení.

Jsou připraveni na všechno, tyto separátory. Loni nezůstaly ušetřeny ani děti. Také to zapálili. Navzdory ukrajinské demokracii. A ty, které se plně nezapálily, samovolně vyskakovaly z oken. Pokud skočí, okamžitě zamiřte na chodník nebo zeď ... Jak se je kopr snažil uhasit! A s baseballovými pálkami a prutem se dokonce pokusili střílet. Nic nepomohlo. Spálí se a je to. Navzdory Kyjevu.

No, všude máme státního zástupce. Dotáhl věc do konce. Odhalil spiknutí. Náš žalobce, který potřebuje žalobce. Za pouhý rok přivedl všechny k čisté vodě. Vyšetřovateli státního zástupce řekli, jak se to stalo. Bylo řečeno celému světu. A Američané a Evropané jim věřili. Teprve teď Kreml nevěřil. Inu, všemožní svobodní západní novináři.

Takže 2. května už separatisté nebudou smět spontánně vzplanout. A nedovolí vám se zastřelit.

Další švábi odešli do tajných separatistických měst. Typ Dněpropetrovsk, Charkov, Cherson. Jeli jsme do různých měst. Tam to bude rychlejší. Staří lidé 90-100letí budou uklidněni.

Prarodiče jsou staří. Oči už jsou špatně vidět. A nechápou současnou situaci. Nové zákony se nečtou.

Proč jsem? Ano, toto datum je zde kontroverzní. Pro mě je to nepopiratelné. Můj dědeček ve vojenském batohu dojel do Berlína. Viděl jsem takové, že oči byly opláchnuty vodou. Ale pro ostatní, zejména naše Radské, je to kontroverzní. Mluvím o Dni vítězství.

Před 70 lety naši staří lidé lustrovali fašistického plaza přímo v jeho doupěti. Takhle dobře naleštěno. A ne pantofle. Bota.

No a současní hrdinové Ukrajiny taky. Ve stejnou dobu. Sloužíte-li plazu, sami se stanete plazem. A ti, kteří se skrývali v lesích, dostali facku ještě několik let. A nejhorší pro dnešek je, že lustrátoři dělali svou práci pod rudými hvězdami na čepicích a s červenými prapory. Kromě toho byly na hvězdy a tyto prapory namalovány hrozné lustrační nástroje - srp a kladivo. No jako, nebo kastrovaný se srpem, nebo na tupou hlavu s kladivem.

Nejlepší z lustrátorů – ti, kteří lezli do háje a nešetřili si životy kvůli tomuto byznysu, dostali ocenění. Všechny druhy medailí, řádů. Také se srpy nebo červenými prapory.

A žádný s trojzubcem. Myslím tedy.

Pak to samozřejmě udělali. Ale již jubilejní všichni. Ne takové měřítko.

Naši radové samozřejmě chápou, že staří lidé mohou být rozptýleni. Přesněji řečeno, vezměte je do nemocnic. Jen tady jsou děti, vnoučata, pravnoučata. Může a do čela, pokud ano. A teď zbraně, víš. Zkrátka jsme našli kompromis.

Nyní lze tato strašná srpová kladiva nosit v muzeích.

Znamená to, že po ulici jde dědeček s trojzubcem. Blízko dalšího dědečka. Se stejným. Z těch, které první dědeček tehdy, v mládí, neilustroval.

Mluví mírumilovně. Vyprávějí tedy o mládí, o svých skutcích. První je o tom, jak Berlín přijal. Jak toho bastarda udusil. Druhá - jak Poláky v ukrajinských vesnicích lustrovaly celé rodiny, jak zaživa upalovaly sovětské a stranické aktivisty. Idylka... Tak usmíření.

Došli jsme do muzea. První dědeček jde dovnitř. A druhý na Majdan. Přijměte gratulaci od prezidenta.

V muzeu v šatně si děda svlékne evropský oblek od jakéhosi Versaceho (a co, důchod to dovolí) a oblékne si starou sovětskou bundu z "bolševičky" s vyznamenáním kladivem a srpem. A začíná chodit po muzeu... Nyní ke stánku o Banderovi, pak u stánku UPA, pak k „nebeské stovce“.

Zachrastil, což znamená ocenění a je to. Bunda v tašce. Oblek Versace pro sebe i na Majdan.

A všichni jsou šťastní. Nebýt dětí, vnoučat a pravnoučat. A nejen tento dědeček, ale i ti, kteří byli kdysi pohřbeni zaživa v Babím Jaru. Ach, jak moc se ještě bude muset nablýsknout... Jen čí příbuzní ještě nemají jasno... První nebo druhý dědeček?

A na závěr ještě zmíním svou manželku. Jen křičel z kuchyně. Pokud, křičí, jsem si namydlil tlapy v Německu, pak vám je ulomím, hned teď...

Chápu, že ta hrozba je reálná. Můj šváb je velký. Ano, a charakter železa. Řekla, že to udělá.

"Ty," říkám, "co používáš do jednoho hrdla?" Podělte se s polovinou (no, jsem menší, nedorostla jsem na polovinu).

"Nela-la," křičí. „Kamarádi mi všechno řekli. Nějaká Anna se o tebe zajímá. Vytiskne vaše psaní. Zveřejňuje různé komentáře. A příjmení jaksi není ukrajinské - Novinky. Víš o tlapkách, čaj není Graham Philipps...

Tak se to stává, všechno je jako s lidmi - bez důvodu si nemohou uříznout tlapky ...

Uvidíme se příště! Pokud je co psát...
Autor:
10 komentáře
Reklama

Přihlaste se k odběru našeho kanálu Telegram, pravidelně doplňující informace o speciální operaci na Ukrajině, velké množství informací, videa, něco, co na web nespadá: https://t.me/topwar_official

informace
Vážený čtenáři, abyste mohli zanechat komentář k publikaci, musíte přihlášení.
  1. rotmistr60
    rotmistr60 1. května 2015 07:52
    +6
    Je načase, abyste se vy, švábi, pustili do skutečného švábího byznysu. Zalez do ucha toho největšího Svidoma a pošeptej jim, kdo se k nim plíží (písař). Nenechte je žít v klidu a nevěšte nudle na uši ostatních.
  2. domokl
    domokl 1. května 2015 08:19
    +11
    Smutný příběh ztracené země a ztraceného vítězství...
  3. permyak
    permyak 1. května 2015 10:18
    -12
    jaký nesmysl!
    1. rotmistr60
      rotmistr60 1. května 2015 10:48
      +7
      S tímto, jak říkáte, "nesmyslem" je třeba zacházet alegoricky a pozorně si ho přečíst. Autor přijal jeho alegorický obraz a podporuje jej. A kdo má nebo nemá rád, může se k tomuto tématu vyjádřit.
      1. domokl
        domokl 1. května 2015 11:01
        +5
        Citace: rotmistr60
        musíte být opatrní a pozorně si to přečíst.

        Souhlasím.Někteří jsou zvyklí jen procházet,ne číst.A tady je potřeba číst.A trochu přemýšlet.
        Zdá se mi, že v takové groteskní podobě vypadá vážnost koprového stavu ještě strašněji.
        1. rotmistr60
          rotmistr60 1. května 2015 11:07
          +2
          Tady s tebou naprosto souhlasím. A ať si "šváb" píše, jak zamýšlel. Lidé na to stejně přijdou a případně upozorní na chyby (samozřejmě ne na pravopis).
  4. Dilshat
    Dilshat 1. května 2015 13:10
    +9
    Klíčová věta článku - Sloužíte-li plazu, sami se stáváte plazem.
  5. Starý sibiřský
    Starý sibiřský 1. května 2015 15:51
    +2
    Kluci, pošlete Parašenku do kýble, určitě vám bude lépe.
  6. EvaFerrari
    EvaFerrari 1. května 2015 15:57
    +5
    Myslím, že by se správa VO měla zamyslet nad tím, že by seriálové publikace některých autorů dala do samostatné sekce.

    Velmi rád bych například viděl autorovy sloupky Romana (Banshee) s jeho zprávami o dodávkách humanitární pomoci a zápisky z druhé strany hranice, „Koloratského“ s jeho zápisky ze samotného srdce švába den, a další lidé, kteří si již vytvořili svůj vlastní styl a směr publikací
  7. Nirag013
    Nirag013 1. května 2015 20:12
    +3
    A co, myšlenka je to velmi, velmi dobrá! To umožní oběma autorům odkazovat na své předchozí publikace a čtenářům osvěžit některé body uvedené autorem. Například stejné "Notes of the Colorado šváb" ... Z celého srdce s vámi souhlasím, milá EvaFerrari. Případ je malý: administrativa, ay-y-y! Vox populi...!