Zájmová matice

35
Zájmová maticeV rámci projektu Klub čtenářů přináší noviny VZGLYAD text Alexandra Polygalova o tom, proč je ukrajinský scénář navržen k vytlačení Ruska z evropského energetického trhu.

Nejsem konspirační teoretik a nemyslím si, že všechny události, které se v současné době dějí na Ukrajině a v okolí Ukrajiny, jsou postupnou realizací něčího jediného a pečlivě propočítaného plánu, jehož všechny detaily jsou vzájemně propojeny a naprogramované.

Včetně toho, že pro existenci takového plánu by musel být systém řízení a rozhodování na Západě jakousi hierarchicky budovanou sítí, jejíž všechny nitky se sbíhají v jediném centru.


Největší světoví spotřebitelé a exportéři a také země s největšími zásobami plynu


Taková situace se mi zdá nemožná z řady důvodů, z nichž hlavní je následující: moderní západní svět je tak složitý, že taková webová struktura, pokud by skutečně existovala, by byla zcela neovladatelná.
Spíše se kloním ke sdílení názoru, podle kterého máme tváří v tvář modernímu Západu co do činění spíše s maticovou (síťovou) strukturou, která nemá jedno centrum, ale má mnoho vzájemně propojených zájmových skupin.

Tyto skupiny se skládají z politiků z různých zemí a různých stran, lobbistů z různých sektorů ekonomiky (včetně lobbistů za vojensko-průmyslový komplex), osobností různých nevládních organizací, finančníků spojených s různými finančními institucemi a podobně.

Každá taková skupina má několik oblastí zájmu. Ve všech svých „vlastních“ směrech interaguje s jinými skupinami v rámci stejné matice nebo struktury sítě a seznam „kontaktů“ v jednom směru se bude zpravidla zásadně lišit od seznamu „kontaktů“ v jiném směru. .

V tomto ohledu se podle mého názoru o napětí na Ukrajině zajímá několik takových skupin najednou, z nichž každá sleduje své specifické zájmy.

V budoucnu si dovolím jen vyjádřit svou vizi ohledně některých z těchto úzkých aspektů současné situace na Ukrajině, které se mi dnes zdají pro Rusko nejdůležitější a nejvýznamnější: v učebnicovém vyjádření zesnulého Felixe Edmundoviče, dnes Rusko (jak úřady, tak společnost) ve vztahu k Ukrajině prostě povinni zůstat „s chladnou hlavou, teplým srdcem a čistýma rukama“.

Nejde vůbec o to, že na mě zapůsobily metody soudruha Dzeržinského za občanské války, které zakryl touto slavnou větou, ne. Faktem je, že doslovné, vyloženě bolestné lpění na deklarované maximě pro Rusko je dnes otázkou vítězství v ukrajinské straně.

Ve straně, kde už dávno nejde o něčí prestiž a dokonce ani o krásné stavby „sjednoceného ruského světa“, ale o život Rusů na Ukrajině, o finanční a ekonomický blahobyt samotného Ruska v krátkodobém horizontu, např. stejně jako její vojenská bezpečnost v dlouhodobém horizontu.

Dnes je cena za chybu i cena za zločinnou lhostejnost neuvěřitelně vysoká. A přesně po této tenké nitce – mezi zdravým rozumem a lhostejností – musíme všichni projít, aniž bychom spadli nebo se ušpinili. V rámci každého ze zmíněných úzkých aspektů, z nichž každý může mít velmi malou souvislost se sousedními.

Část I. Problematika plynu. chladnou hlavu

Co se v krátké době stane s plynovým dluhem Ukrajiny vůči Rusku, stejně jako s dodávkami plynu z Ruska na Ukrajinu a do Evropy, poměrně výstižně popsal respektovaný Anatolij El Murid.

Stručně řečeno, sled událostí by vypadal asi takto: Ukrajina nadále neplatí za ruský plyn, který spotřebovává, v reakci na to má Rusko možnost vybrat si z následujících možností.

a) Přerušit dodávky plynu na Ukrajinu a ponechat tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy. Ukrajina krade evropské dodávky, Evropa ztrácí dodávky plynu a vzniká rusko-evropská plynová krize po vzoru konfliktu z let 2008-2009.

A tento konflikt ukázal, že evropská byrokracie obviňuje Rusko z jakéhokoli přerušení dodávek plynu, aniž by se obtěžovala pátrat, kdo přesně ukradl evropský plyn, a evropská veřejnost má sklon přijmout tuto informaci jako pravdivou.

b) Přerušit jak dodávky plynu na Ukrajinu, tak tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu. Naprosto obdobná je situace s novelou, že nyní bude ještě obtížnější vyvracet hysterická obvinění euroatlantiků z „energetického dusání Evropy“, protože místo krádeže plynu z Ukrajiny budeme mít jen argumenty, že jsou nuceni zastavit dodávky, protože Ukrajina krade/neplatí za plyn.

c) Neblokujte dodávky plynu na Ukrajinu ani tranzit do Evropy přes Ukrajinu. To znamená, že ve skutečnosti na sebe bereme financování nelegitimního rusofobního režimu na Ukrajině, který proti nám vede zběsilou informační válku.

Kromě zjevných ztrát image znamená tato možnost také přímé finanční ztráty pro Gazprom a Rusko jako celek. A musíme pochopit, že bez ohledu na další vývoj událostí na Ukrajině nám ukrajinský plynový dluh nikdo nevrátí: ani Ukrajina, ani Evropa, ani MMF. Jde o přímé a nenahraditelné ztráty.

Krátkodobě je tedy pro nás kterákoli z možností negativní a budeme si muset vybrat už za měsíc.

Zajímavý je postoj MMF, ve kterém jsou hlavním akcionářem Spojené státy, a který nedávno jednoznačně uvedl, že jeho finanční pomoc Ukrajině související s úhradou dluhu za plyn znamená zachování slevy 100 USD za tisíc metrů krychlových, zrušeno Rusko po anexi Krymu a že finanční pomoc Ukrajině jako celku bude poskytnuta až poté, co vyřeší „východní otázku“.

Pokud toto není akce zaměřená na to, aby se uzel rozporů mezi Ruskem a Ukrajinou konečně stal gordickým (který, jak víte, může být přerušen, ale nemůže být rozvázán), pak ani nevím, co to je.

Pojďme se ale podívat, jaké jsou možné dlouhodobé důsledky stále hypotetické rusko-ukrajinské plynové krize, jejíž krátkodobé předpoklady byly právě nastíněny.

Moje hypotéza, kterou se pokusím dále doložit, je následující. Dnes se lobbisté amerických energetických společností a s nimi spojení představitelé americké administrativy snaží využít krize na Ukrajině k tomu, aby nakonec vstoupili na evropský energetický trh, pokud možno, vytlačili z něj konkurenty - a především Rusko .

Americký trh s plynem do roku 2014: vývoz, dovoz a domácí ceny

Dnes si jen málo lidí v Rusku uvědomuje globální změny, ke kterým došlo za posledních pět až sedm let na americkém trhu s plynem a ještě v širším měřítku na severoamerickém trhu s plynem.

Dnes zůstává severoamerický trh se zemním plynem třetím největším trhem na světě (po evropském trhu a asijsko-pacifickém regionu, asijsko-pacifickém regionu) z hlediska nabídky.

Až donedávna probíhala většina severoamerického obchodu s plynem prostřednictvím přepravy plynovodem z Kanady do Spojených států. S růstem těžby břidlicového plynu ve Spojených státech však došlo k výrazným změnám jak v objemu dodávek plynu, tak v jejich směřování.
V současnosti USA stále dovážejí asi 85-90 miliard kubických metrů. m plynu ročně, především potrubím z Kanady (80-85 miliard metrů krychlových). Paradox situace přitom spočívá v tom, že Spojené státy v posledních letech kvůli růstu těžby břidlicového plynu také intenzivně zvyšují export plynu do Kanady.

V posledních letech tak takový vývoz dosahuje zhruba 30 miliard metrů krychlových. m plynu ročně. A celkový objem exportu ze Spojených států například v roce 2012 již dosáhl 46 miliard metrů krychlových. metrů ročně, to znamená přibližně polovinu dovozu plynu do USA.

Tento stav vznikl ze dvou hlavních důvodů. Především jde o nedostatečnou rozvinutost dopravní infrastruktury v samotné Kanadě. Většinu kanadské dopravní infrastruktury tvoří potrubí ze specifických oblastí v USA.

Výstavba těchto plynovodů byla zpravidla svého času financována energetickými transnacionálními korporacemi (TNC) sídlícími ve stejných USA. Je jasné, že tyto korporace netoužily po rozvoji dopravní infrastruktury samotné Kanady. Z tohoto důvodu je nyní výhodnější dodávat plyn do určitých oblastí Kanady ze Spojených států než z Kanady samotné.

Všiml jsem si, že tato situace je konkrétním příkladem skutečnosti, že Kanada dnes není nic jiného než surovinový přívěsek Spojených států, a už vůbec ne nezávislý hráč.

Ze stejného důvodu USA pokračují v dovozu plynu z Kanady, protože plynovodní plyn je stále jedním z nejziskovějších paliv. Vydělává i při současných (kvůli přebytku plynu na domácím trhu) nízkých cenách na americkém trhu – asi 150 dolarů za tisíc metrů krychlových.

A to i přesto, že v roce 2012 cena klesla na 100 dolarů za tisíc metrů krychlových. Potrubí je již postaveno, peníze jsou již investovány. To je ve skutečnosti druhý důvod takové paradoxní situace na severoamerickém trhu s plynem.

Na jednu stranu Kanaďané (stejně jako tytéž americké TNC, které z velké části vlastní plynová naleziště v Kanadě) nemají kam jít, kromě dodávek zemního plynu do USA, protože jiné plynovody jim dnes nikdo nepostaví.

Američané na druhou stranu také nemají kam jít, než nakupovat kanadský plynovod, a to za velmi nízké ceny kvůli přebytku plynu na americkém trhu, protože jinak miliardy dolarů investované do výstavby plynovodů budou ve skutečnosti být vyhozen do větru.

Ve skutečnosti je „nikam jít“ relativní pojem: samotní spotřebitelé plynu jsou s touto situací docela spokojeni. Což se ovšem nedá říci o energetických společnostech.

Abychom pochopili velikost slevy, kterou nyní americký průmysl dostává díky levnému zemnímu plynu, je vhodné porovnat náklady různých nosičů energie prostřednictvím nákladů na jednotku energie v nich obsažené. Obvykle se pro tyto účely používá britská tepelná jednotka nebo BTU (anglicky BTU).

Jeden barel lehké ropy (jako evropský Brent nebo americký WTI) tedy obsahuje přibližně 5,825 milionu BTU a tisíc metrů krychlových zemního plynu obsahuje přibližně 35,8 milionu BTU.

Takže podle MMF byly náklady na energii pocházející z ropy v zemích OECD v roce 2012 v průměru 17,5 USD za milion Btu. Zároveň náklady na zkapalněný zemní plyn (LNG) v asijsko-pacifických zemích (to je hlavní region spotřeby LNG), přesněji v Japonsku, činily 16,6 USD za milion Btu, náklady na zemní plyn v Evropě v průměru 11,5 dolaru za milion Btu a vnitřní náklady na plynovodní plyn v USA byly 2,8 dolaru za milion Btu.

V roce 2013 vzrostla na 3,8 USD za milion Btu, což je stále několikanásobně méně než cena plynu v Evropě, nemluvě o zkapalněném zemním plynu v asijsko-pacifickém regionu. Pamatujte si tato čísla, budou se nám později velmi hodit.

Máme tedy následující fakta. Spojené státy nyní aktivně snižují dovoz zemního plynu a naopak zvyšují vývoz. Americké energetické TNC zároveň nemohou zcela odmítnout dovoz, protože takový přístup zcela ztrácí jejich investice do americko-kanadských ropovodů. Zároveň je tam kvůli přebytku plynu na domácím trhu USA několikanásobně nižší cena než cena zemního plynu v jiných regionech světa.

Břidlicová revoluce a zkapalněný zemní plyn

Výše popsaná situace byla důsledkem tzv. břidlicové revoluce a prudkého nárůstu produkce zemního plynu v USA. O tom již byla řeč mnohokrát, proto se nyní zaměřím pouze na dva poměrně důležité body tohoto fenoménu.


Hlavní trasy dodávek ruského plynu do Evropy


Za prvé, břidlicový plyn – ve srovnání s konvenčním zemním plynem, který lze přepravovat potrubím – obsahuje určité nečistoty, které znemožňují pravidelnou přepravu potrubím na velké vzdálenosti.
Břidlicový plyn musí být buď spotřebován v bezprostřední blízkosti místa výroby, nebo předčištěn od nečistot. Ale ve druhém případě je výhodnější nečerpat vyčištěný břidlicový plyn do potrubí, ale přeměnit ho na zkapalněný plyn.

Za druhé, při těžbě břidlicového plynu, jehož obsah na jednotku plochy pole je v průměru velmi malý, je nutné okamžitě vyvinout velké plochy v každém poli. Na jednotku plochy je potřeba vyvrtat velké množství vrtů a průtok každého z nich po relativně krátké době provozu prudce klesne.

Tyto dva důvody tedy určují za prvé nutnost vysokých počátečních investic na jednotku vyrobeného břidlicového plynu a za druhé nutnost vysokých provozních nákladů na čištění a dopravu takového plynu.

I ve Spojených státech, kde těžební a dopravní infrastruktura existuje již několik let, se náklady na těžbu břidlicového plynu v roce 2012 odhadovaly na zhruba 150 dolarů za tisíc metrů krychlových, to znamená, že byly např. výrazně vyšší než úroveň domácích cen plynovodního zemního plynu v samotných Spojených státech.

Opakovaně však zazněly i názory, že skutečné náklady na těžbu břidlicového plynu jsou mnohem vyšší a dosahují zhruba 200–300 dolarů za tisíc metrů krychlových.

Pokud však náklady na výrobu břidlicového plynu převyšují současné domácí ceny v USA a pokud břidlicový plyn stále vyžaduje dekontaminaci před přepravou potrubím, nemělo by smysl část břidlicového plynu zkapalnit a vyvézt mimo USA?

Navíc náklady na zkapalněný plyn, jak je uvedeno výše, jsou výrazně vyšší než současné náklady na břidlicový plyn, a to i při zohlednění nákladů na zkapalnění a přepravu. Na druhou stranu by směřování významných objemů plynu na export snížilo objem plynu na domácím trhu, což by umožnilo mírně zvýšit domácí ceny minimálně na úroveň rentability těžby břidlicového plynu.

A skutečně, taková jednoduchá a zřejmá myšlenka zjevně Američany napadla již dlouho. Proto v posledních letech v USA masivně investují do budování zařízení na zkapalněný zemní plyn.

A zde začíná podivnost.

Potenciální destinace pro export LNG z USA

Jak již bylo zmíněno, dnes existují na světě tři hlavní oblasti spotřeby zemního plynu, které jej dovážejí zvenčí: Evropa, asijsko-pacifický region a Severní Amerika. Samozřejmě nebudeme uvažovat o potenciálu exportu plynu do Latinské Ameriky nebo Afriky kvůli nedostatku efektivní poptávky po exportním plynu ve významných objemech v těchto regionech.

Zároveň je dnes v Evropě poměrně vysoká koncentrace vývozců plynu. Kromě Ruska s plynovodem a Norskem produkujícím plyn dodávají plyn do Evropy země severní Afriky (především Alžírsko) a Blízkého východu (především Katar). Írán se vstupu na evropský trh nebrání, jsou zde výrobci ze Střední Asie (Turkmenistán) a Zakavkazska (Ázerbájdžán).

V Evropě navíc tradičně dominuje plynovodní plyn z Ruska (který přepravuje i turkmenský plyn), Norska, Ázerbájdžánu a Alžírska. Zdá se nepravděpodobné, že by se Spojené státy na tento trh protlačily kvůli již zmíněnému výraznému převisu nákladů na zkapalněný břidlicový plyn nad náklady na potrubní plyn, a to i přes relativně vysokou úroveň cen v Evropě ve srovnání s domácími cenami ve Spojených státech. států.

Proto by se zdálo logičtější, aby se USA zaměřily na asijsko-pacifický trh. Jak již bylo zmíněno dříve, náklady na zkapalněný plyn v asijsko-pacifických zemích se téměř blíží (na milion Btu) ceně ropy: 16,6 USD za milion Btu oproti 11,5 USD za milion Btu v průměru v Evropě.

Ve Spojených státech však zřejmě uvažovali jinak. Vzhledem k tomu, že v současné době již byla zahájena výstavba exportně orientovaných elektráren na zkapalněný plyn, probíhá na pobřeží Mexického zálivu, kde se dříve nacházely terminály pro příjem dováženého zkapalněného plynu z Kataru. Pouhý pohled na mapu ukazuje, že z pobřeží Mexického zálivu se zemní plyn bude přepravovat nikoli do asijsko-pacifické oblasti, ale do Evropy.

I bez zohlednění toho, co bylo dříve řečeno o vyšších cenách plynu v asijsko-pacifickém regionu, vypadá takové rozhodnutí velmi nejednoznačně. Protože z hlediska přepravních nákladů vypadá nadějněji výstavba exportně orientovaných továren na tichomořském pobřeží Spojených států. Roli zde zřejmě sehrály tři faktory.

Za prvé, jak již bylo zmíněno, dnes se exportně orientované závody na zkapalňování plynu nacházejí téměř v místě terminálů pro příjem zkapalněného plynu, který se dříve do USA dovážel. Opětovné vybavení takových terminálů je samozřejmě levnější než výstavba nových závodů na volném prostranství.

Zadruhé, jakákoli výstavba infrastruktury na tichomořském pobřeží strategicky učiní Spojené státy velmi zranitelnými vůči dodávkám plynu do asijsko-pacifického regionu: po výstavbě elektráren na západě Spojených států bude mnohem obtížnější přepravovat plyn do na východ, do Evropy. V asijsko-pacifickém regionu je stále hlavním kupujícím Japonsko (přátelské ke Spojeným státům), ale Čína získává stále větší podíl na trhu spotřeby plynu.

Spojené státy zjevně netouží po tom, aby se Čína stala hlavním odběratelem jejich plynu. A vzhledem k vlastním hegemonickým tendencím a čínskému způsobu kroucení rukou dodavatelů energie tím, že sráží ceny co nejvíce dolů, to Spojené státy snadno pochopí. Rozptýlení evropští spotřebitelé satelitů jsou samozřejmě mnohem pohodlnější než Čína.
Za třetí, hlavní oblast spotřeby zemního plynu ve Spojených státech se také nachází v těsné blízkosti Mexického zálivu. Takže v případě jakékoli změny situace budou USA moci relativně snadno přeměnit exportní zkapalňovací závody zpět na terminály pro příjem dováženého plynu.

Zdá se, co s tím má společného Ukrajina?

A nyní se opět musíme vrátit k dříve vyslovené tezi, že Spojené státy se prostě nedokážou vmáčknout na evropský trh s plynem, kde bez nich není kam plivat, a to ani se svým drahým zkapalněným plynem z břidlic. Pokud jeden z hlavních dodavatelů zemního plynu tento trh neopustí, nebo pokud se evropský trh pro takového dodavatele – zcela nebo zčásti – stane nedostupným kvůli nějakým administrativním překážkám.

Kdo by mohl případně odejít? - No, já nevím, možná by to mohlo být Rusko s jeho podílem na evropském trhu asi 30%?

Můžu tu být obviněn z konspiračních teorií. Nadměrná produkce plynu ve Spojených státech, kde jsou ceny mnohonásobně nižší než v Evropě a asijsko-pacifické oblasti, však není konspirační teorií, ale suchým faktem. Přesně stejným suchým faktem je ve Spojených státech výstavba exportně orientovaných závodů na zkapalňování plynu právě na pobřeží Mexického zálivu, odkud lze plyn přepravovat pouze do Evropy.

Pokud mají USA plyn a pokud USA budují infrastrukturu pro jeho přepravu do Evropy, pak je logickým závěrem, že chtějí svůj plyn prodávat Evropě. Pokud někdo dokáže vyvodit jiný závěr, rád si ho poslechnu, ale zatím se budu držet této konkrétní hypotézy.

A k tomu je potřeba protlačit jednoho z bývalých dodavatelů plynu na evropský trh. Jak se říká, nic osobního, ale obchodního.

Jak mohou být dodávky plynu do Evropy z jakékoli jiné země omezeny netržními metodami? - Nejprve zaveďte nějaké administrativní překážky. Například nějaké sankce. Druhou linií opatření je učinit dodávky z této země do Evropy vysoce rizikové.

Například proto, že některá tranzitní země, usilující o demokracii a svobodu, stejně jako rebelující proti pokusům o převzetí ze strany země vyvážející plyn, krade plyn určený pro Evropu.

Ukrajinská krize a problém s plynem

Od samého počátku ukrajinské krize zůstal všem více či méně pozorným pozorovatelům pocit, že Spojené státy svými činy cíleně tlačí Ukrajinu do finanční katastrofy.

Tady je notoricky známá evropská integrace. Zde je vnitřní nestabilita, která následovala a která vyústila v totální hádku mezi oligarchickými klany jak v linii vnitřních intrik, tak v linii financování různých okrajových skupin, od titushki po Pravý sektor.

Zde dochází k vybičování protiruské hysterie, kdy jak myšlenka celní unie, tak Rusko jako celek začalo být aktivně napadáno s cílem zdiskreditovat Janukovyče, který odkládal otázku evropské integrace.

Sami jsme pak do hry vstoupili anexí Krymu. Samozřejmě, v té situaci to byl správný, včasný a celkem logický akt, ale ve Spojených státech se ho rozhodli okamžitě využít ve svém vlastním zájmu.

Protože se mi zdá poněkud naivní vysvětlovat vlnu protiruské hysterie, která následovala v západních médiích po anexi Krymu, pouze zraněnou pýchou americké elity: tón tam udávali tvrdí pragmatici, kteří vesměs , vůbec se nestarejte o Krym nebo Ukrajinu. A kteří jsou všechno, jen ne hysteričtí.

Dalo by se předpokládat, že Spojeným státům vadí konečná ztráta Krymu jako potenciální základny NATO. Pak by však tón západních médií byl trochu jiný: možnost anektovat Krym by byla do posledního zamítnuta, byly by vykresleny všemožné hrůzy, které by nyní pro Krymce následovaly, vše by bylo hotovo s cílem odtrhnout Krym zpět. Jedním slovem by byla přibližně stejná rétorika, která v této otázce panovala v ukrajinských médiích.

Ale ve skutečnosti se děje následující: Západ fakticky uznal vstup Krymu do Ruska, což opakovaně konstatovala přední média. A hlavní důraz se dnes neklade na trhání Krymu zpět, ale na potrestání Ruska za Krym, což je v tomto případě používáno pouze jako pohodlná záminka.

Důvod proč, připomeňme si? Státy upřímně řekly proč: včetně toho, aby způsobily maximální škody Rusku v oblasti vývozu energie.

A pak následují tato mistrovská prohlášení MMF, že půjčka Ukrajině bude poskytnuta za předpokladu zachování slev na plyn. Jen neskrývané házení dříví do ohně.

Ukrajina je v bankrotu. Plynová krize je tam jen otázkou času, jak již bylo zmíněno dříve. Sankce proti Rusku jsou vyřešeným problémem. Pokud dojde k přerušení dodávek plynu do Evropy kvůli nedostatečnému postavení Ukrajiny, pak národní evropské vlády prostě nebudou schopny odolat zběsilému tlaku Spojených států a byrokracie EU a již uvalí sankce na obchodní toky.
Skutečnost, že výpadky plynu nevyhnutelně začnou bankrotem Ukrajiny, mi připadá tak samozřejmý obousměrný tah, na který by mohl myslet i někdo jako pan McCain s unavenou myslí invalidní studené války.

A tady se kromě všeho ostatního, čistě hypoteticky, objevují americké TNC, všechny oblečené v bílém a říkají: ale my můžeme zásobovat Evropu, trpící energetickým vydíráním tímto barbarským Ruskem, v čele s tímto krvavým tyranem Putinem, naší zkapalněnou přírodní plyn. No jo, bude to trochu dražší než nákup od Rusů, ale ideály svobody, demokracie a evropské Ukrajiny jsou ještě dražší!

Samozřejmě, že Evropané, kteří sami nejsou o nic méně cynici než Američané, by se hypoteticky rádi opírali o všechny tyto hypotetické americké argumenty s obrovským zařízením. Ale v podmínkách plnohodnotné informační války s Ruskem se jim to možná nepodaří.

Jak pravděpodobný je takový scénář? Z technického hlediska je limitován pouze objemem produkce plynu v samotných Spojených státech. Pokud dnes víme, těžba břidlicového plynu zastavila svůj rychlý růst, což se projevilo ve druhé polovině XNUMX. století, zejména kvůli prudkému poklesu domácí ceny plynu ve Spojených státech.

Pokud však budou mít americké firmy zaručené dodávky do Evropy – a ty budou v případě administrativních překážek vůči Rusku nevyhnutelně zaručeny – mohou Američané snadno zvýšit produkci břidlicového plynu, a to i s výrazně vyššími náklady než dnes.

Zejména proto, že alternativou pro ně osobně je pokračující stagnace amerického trhu s břidlicovým plynem, který se při současných domácích cenách nebude moci rozvíjet. Z organizačního hlediska záleží jen na tom, jak moc budou Evropané nakloněni tlaku USA podlehnout.

Samozřejmě neříkám, že všechny události na Ukrajině byly zahájeny pouze s cílem vytlačit Rusko z evropského trhu s plynem. Navíc, jak jsem již řekl, na Západě neexistuje jediné rozhodovací centrum, a tedy ani jednotný systém cílů. My, reprezentovaní Západem, máme co do činění se sítí skládající se z různých zájmových skupin.

Jen jsem se pokusil zvýraznit malý úsek takové sítě spojený se zemním plynem. Je zkrátka nepravděpodobné, že by se na plánování krize na Ukrajině podíleli lobbisté amerických energetických společností. O tom, že se toho rozhodli využít ve svůj prospěch, však podle mě není pochyb.

Možná ruská protihra

Ve světle výše uvedeného vypadá pozice Ruska v této konkrétní straně velmi složitě. V každém případě je zaručena plnohodnotná plynová krize v rusko-evropských vztazích a v ukrajinsko-ruských vztazích se již rozvíjí na plné obrátky.

Skutečnost, že americké energetické společnosti se dnes nevyhnutelně pokusí využít současného stavu věcí k tomu, aby se dostaly na evropský trh s plynem, se mi osobně zdá nevyhnutelná: nebudu uvažovat o hypotéze, že Američané budují zařízení na zkapalňování plynu na pobřeží Mexického zálivu jednoduše proto, že není co dělat, nebudu uvažovat.

Pokud Rusko v tomto směru nic neudělá, ale prostě půjde s proudem a bude reagovat předvídatelně v rámci scénáře „když nedají peníze, vypneme plyn“, pak klíče k realizaci takového scénář zcela padne do rukou našich respektovaných evropských a amerických partnerů.

Jak budou tyto klíče použity, bude záviset na jejich vnitřním vyjednávání, ne na nás. Stejně jako v případě blokace pouze dodávek plynu na Ukrajinu (která okamžitě začne krást evropský plyn), tak v případě ukončení jak dodávek na Ukrajinu, tak tranzitu přes Ukrajinu do Evropy dáváme příznivcům výše uvedených akcí celou soubor argumentů, které je ospravedlňují.

Jediným východiskem v této konkrétní hře se mi zdá být následující manévr. Dnes se státy aktivně snaží zavázat Evropu sankcemi proti Rusku.

Rusko ze své strany potřebuje zavázat Evropu společným řešením otázky plynu s Ukrajinou. Bohužel už teď je jasné, že Evropa nebude místo Ukrajiny platit ani Ukrajině na tyto účely nepůjčovat.

Stejně tak je zřejmé, že MMF v této oblasti sleduje přímo opačné – proamerické – cíle. Jediným úzkým manévrovacím prostorem Ruska tedy zůstává určitý druh dotování Ukrajiny, pokud jde o její nákupy plynu v rámci určitých společných záruk Ukrajiny a Evropy.
Mimochodem, právě to jsme se pokusili vytáhnout slibem Janukovyčových půjček z Fondu národního blahobytu, včetně půjček na nákup plynu. Nebo si někdo myslí, že jsme to udělali z dobroty svého srdce? - Ne, jde jen o to, že plynová krize je pro nás dnes nejen nerentabilní, ale je pro nás strategicky nebezpečná.

Že naše protihra byla vyvrácena na konci února, kdy byl svržen Janukovyč. Dnes je naléhavé najít možnost alternativní protihry. V otázce plynu nyní potřebujeme chladnou hlavu více než kdy jindy. Impulzivní pokus o snížení z ramene nás může stát nikoli krátkodobé přerušení evropských dodávek, ale úplnou nebo částečnou ztrátu našeho hlavního evropského trhu.
Naše zpravodajské kanály

Přihlaste se k odběru a zůstaňte v obraze s nejnovějšími zprávami a nejdůležitějšími událostmi dne.

35 komentáře
informace
Vážený čtenáři, abyste mohli zanechat komentář k publikaci, musíte přihlášení.
  1. +6
    15 2014 мая
    A nikdo se nechystá useknout rameno! Soudě podle aktuální situace má Rusko andělskou trpělivost! Nejsme placeni, ale svědomitě pokračujeme v dodávkách. Žádný východ. Zámořští „partneři“ dosahují pouze tohoto. Jejich hlavním cílem na Ukrajině je rozhádat Rusko a EU, aby se jim Evropa vrhla do náruče. Upřímně, je velmi zajímavé, jak se nám daří z této situace dostat. Ale opravdu doufám, že ten plán, dobrý plán, stále existuje a bude úspěšně realizován! Ale nejlepší plán je osvobodit Ukrajinu z Majdanu
    1. avg
      0
      15 2014 мая
      Autorovi možná unikla hlavní otázka. Kolik bude stát americký zkapalněný plyn pro Evropu. Pokud je jeho cena vyšší než cena Gazpromu, pak žádná politika nepřinutí gay Evropany, aby si to koupili.
      Nyní je pro příležitosti k manévrování velmi důležitý výsledek našich jednání s Číňany. Což mimochodem není hříchem připomínat naši někdejší bezúplatnou materiální a vojenskou pomoc, v pro ně těžkých chvílích.
  2. +3
    15 2014 мая
    Pokud tomu dobře rozumím, tak v případě krádeže plynu koprem vznikají Rusku jen „imaginární“ ztráty, jelikož existují náznaky metrů odeslaného plynu a na území Ukrajiny patří celý systém přepravy plynu Naftagazu nebo nějakému další společnosti ovládané Kyjevem. Takže hned vidíte, kdo a kde ukradl plyn ....
    Kromě toho existuje Nord Stream, jehož propustná kapacita je podle představitelů Gazpromu 3–4krát větší, než se v současnosti využívá. Jsou tam rezervy.
    1. Komentář byl odstraněn.
    2. Komentář byl odstraněn.
    3. +2
      15 2014 мая
      Citace: DanSabaka
      Kromě toho je tu Nord Stream

      Jak dodávat plyn do Bulharska nebo Maďarska pomocí Nord Streamu?
      všechno je velmi těžké.
      1. 0
        15 2014 мая
        A nikdo neřekl, že Nord Stream je všelék. Proč by jinak stavěli South Stream?
        Ale čím méně tranzitu přes Ukrajinu, tím méně příležitostí krást. A tím méně kopru vydělá v tranzitu.
  3. +3
    15 2014 мая
    V této situaci bych důrazně doporučil Evropě, aby s Ruskem nenadávala....
  4. +4
    15 2014 мая
    Soudě podle mapy plynovodu není Ukrajina jedinou cestou do Evropy. Pojďme to oklikou
  5. +1
    15 2014 мая
    Politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky. Rusko pravděpodobně neudělá nic ke své vlastní škodě, a to ani v ekonomice, ani v politice.
  6. Vlad Gor
    +5
    15 2014 мая
    Ale kam půjde Evropa, až se svlékne. lol Je třeba prodat plyn, ropu atd. za rubly. Pokud se vám to nelíbí, můžete si stěžovat u OSN. smavý
    1. 0
      15 2014 мая
      Citace: Vlad Gor
      Je třeba prodat plyn, ropu atd. za rubly.

      Za euro a za potahy matrací to bude velmi bolestivé!
  7. +1
    15 2014 мая
    Když se podíváte na mapu dodávek plynu do Evropy, je jasné, proč Německo a Polsko podporují chlast na Ukrajině... sedí na jiném plynovém potrubí.
    Nevylučujeme, že evropská integrace je vlastně na papíře, zruinovat konkurenta je stejné malé štěstí.
    Trh s nabídkou se lstivě přerozděluje v rámci samotné EU, čehož jsme svědky... někteří se nebudou smát a někteří se budou dokonce cítit velmi dobře... stejné Německo.
    Ve skutečnosti zde Führermuter a kanibal našli naprosté vzájemné porozumění na úkor zbytku Evropy.
    1. +2
      15 2014 мая
      Citace ze Strashily
      Když se podíváte na mapu dodávek plynu do Evropy, je jasné, proč Německo a Polsko podporují chlast na Ukrajině... sedí na jiném plynovém potrubí.


      Ano přesně. Výpočet je takový, že hlavní ránu unese jih Evropy.
  8. +2
    15 2014 мая
    Více takových článků, analytických článků, ne článků se slogany.
  9. +1
    15 2014 мая
    No, nemá cenu doufat, že když Rusko nevypne plyn pro Ukrajinu, tak se Spojené státy nebudou mačkat na evropský trh s plynem, nemá to cenu. Přesto budou plyn prodávat do Evropy (peníze byly investovány do zařízení na zkapalňování plynu a nosičů plynu. Proto jako malé děti nemusíte zavírat oči před realitou. Ale nebude to zítra. Je třeba stavět továrny a přístavy, více než jeden den je také třeba stavět přepravce plynu A kolik plynu budou Spojené státy skutečně schopny dlouhodobě prodávat Evropě? spotřebitelé v Evropě, myslím, že také nikdo nezruší No, v žádné smlouvě nemůžete zajistit vyšší moc v podobě občanské války na Ukrajině. Obraz Ukrajiny jako "spolehlivé tranzitní země" a po nějakou dobu i země jihovýchodní Evropy, která jen urychlí výstavbu South Stream.Existuje další možnost - vyhlásit bankrot Ukrajiny objem a vzít plynovod na účet dluhů. Ale takový rigmarole může trvat déle než jeden rok a nezabrání výskytu amerického plynu v Evropě. Můžete si zkusit prostudovat další možnost, kterou EU v současnosti prosazuje – jednotný energetický trh, na kterém buď budou muset Spojené státy prodávat svůj plyn za cenu ruského, což pro ně není rentabilní, nebo Rusko zdraží jeho plynu na náklady Američana, ale ve skutečnosti budete muset sdílet objemy prodeje s matracemi. A opět zde vyvstává otázka, jaké skutečné objemy plynu budou moci Spojené státy do Evropy dlouhodobě dodávat.
  10. 0
    15 2014 мая
    Pokud pečlivě zvažujete jakýkoli konflikt na planetě, pak uši Amerových oligarchů trčí všude! „Obchod je jen byznys a nic osobního“ – i když když se podíváte blíže a hned uvidíte děti a přátele předních amerických politiků (mám na mysli syna viceprezidenta Spojených států, který byl připojen k představenstvu ředitelů přední ukrajinské společnosti).: volby, uznání legitimity nových úřadů, zablokování tranzitu plynu z Ruska a celá věc je hotová!
    1. +1
      15 2014 мая
      Citace: kartalovkolya
      Pokud pečlivě zvažujete jakýkoli konflikt na planetě, pak uši Amerových oligarchů trčí všude! „Obchod je jen byznys a nic osobního“ – i když když se podíváte blíže a hned uvidíte děti a přátele předních amerických politiků (mám na mysli syna viceprezidenta Spojených států, který byl připojen k představenstvu ředitelů přední ukrajinské společnosti).: volby, uznání legitimity nových úřadů, zablokování tranzitu plynu z Ruska a celá věc je hotová!

      Za prvé, děti amerických politiků v ukrajinské společnosti jsou rodinným podnikem těchto politiků, naši politici dělají totéž (relativně legální verze korupce).
      Za druhé, blokování tranzitu ze strany Amerových ředitelů těchto společností je nastaveno Spojenými státy, místo Ruska (kdo to zablokoval, může za to jen úplní pitomci).
  11. +1
    15 2014 мая
    Politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky. Rusko pravděpodobně neudělá nic ke své vlastní škodě, a to ani v ekonomice, ani v politice.
    Bohužel všechny možnosti pro Rusko popsané v článku mají riziko vážných ztrát. Možná nás potahy matrací provokují k vyslání vojáků na Ukrajinu a EU zpomaluje výstavbu jižního proudu, který na příkaz Spojených států zcela duplikuje potrubí přes Ukrajinu, staví se továrny a lodě na přepravu LNG. , scénář oslabení Ruské federace prostřednictvím jejích toků plynu, podobně jako kolaps SSSR prostřednictvím zahrnutí kolapsu cen ropy. Urychlené položení plynového potrubí do Číny bude moci narušit plány matrací
    1. 0
      15 2014 мая
      Citace z jktu66
      Politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky. Rusko pravděpodobně neudělá nic ke své vlastní škodě, a to ani v ekonomice, ani v politice.
      Bohužel všechny možnosti pro Rusko popsané v článku mají riziko vážných ztrát...
      Urychlené položení plynového potrubí do Číny bude moci narušit plány matrací

      To je pravda, ale Čína není úplně jednoduchý obchodní partner, už teď ráda snižuje cenu do posledního, a protože je téměř monopolním kupcem, může začít „kroutit rukama“, aby ji srazila téměř na cenu. řekni, kam půjdeme z ponorky. Naši potomci, že plyn nebude potřeba k jeho prodeji za téměř nic? Může se ukázat, že by bylo výhodnější skutečně financovat juntu snížením ceny plynu pro Ukrajinu. Z nějakého důvodu Spojené státy netouží vyvážet svůj plyn do Číny.
  12. +2
    15 2014 мая
    Ale zkapalnit se někde v oblasti Obského zálivu... a parníkem do Evropy, je to slabé?
    Až do UP dosáhnou společné podniky své projektové kapacity....
    1. arch_kate3
      +1
      15 2014 мая
      Ne slabý! Jen je to drahé povolání, ale musíte ...
  13. +1
    15 2014 мая
    Citace: Giant of Thought
    Politika je koncentrovaným výrazem ekonomiky. Rusko pravděpodobně neudělá nic ke své vlastní škodě, a to ani v ekonomice, ani v politice.

    To je prostě Vladimir Vladimirovič a může trochu darovat. V tomhle je umělcem. V šachu se tomu říká gambit.
    1. Kisel
      0
      15 2014 мая
      Rakousko a South Stream
      Čt, 15 - 05:2014 | Partyzán


      Rakousko zachránilo projekt plynovodu South Stream Gazpromu výměnou za příležitost dodávat vlastní plyn vyrobený v Černém moři, řekl zdroj agentuře Reuters.

      Je to poprvé, co Gazprom povolil jiné společnosti používat svůj plynovod.
      Po anexi Krymu Ruskem Evropská unie skutečně zmrazila South Stream a nedala Gazpromu povolení k výhradnímu použití projektovaného ropovodu, což evropské právo zakazuje.

      Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV se 29. dubna dohodla s Gazpromem na výstavbě odbočky z Jižního proudu do Rakouska. OMV plánuje využít South Stream pro dodávky plynu z černomořského naleziště Domino 1, kde společnost společně s ExxonMobilem objevila značné zásoby plynu.

      „OMV chce přístup k South Streamu, aby přivedl svůj vlastní plyn z Černého moře do Evropy, a South Stream musí mít přístup k třetí straně, aby vyhověl pravidlům EU,“ uvedl poradce, který s oběma společnostmi spolupracoval.

      "South Stream by byl nedostatečně využíván, a protože dodávky černomořského plynu OMV by sotva přesáhly 10 procent kapacity plynovodu, je zde dostatek prostoru pro plyn OMV. Pro Gazprom je to malá cena, kterou musí zaplatit, aby zachránil to nejdůležitější a nejdražší." infrastrukturní projekt,“ dodal.zdroj.

      Do roku 2020 plánuje OMV produkovat dostatek plynu z Domino 1 na pokrytí 70 procent rakouské roční poptávky a přeprava tohoto paliva přes South Stream bude nejlevnější a nejdostupnější variantou, říkají zdroje z průmyslu.

      "Byli jsme opravdu překvapeni, protože jednání o South Streamu se vlastně zastavila. Pak přišli Rakušané a řekli, že se chtějí k projektu vrátit. Pro nás se to stalo právě včas, takže jsme využili příležitosti a dohodli se během pár týdnů." “ uvedl zdroj v Gazpromu.

      Příprava takových dohod obvykle trvá roky, ale v tomto případě se strany zřejmě obávaly zásahu rakouských představitelů nebo vedení EU.

      "Všechno se stalo ve velkém utajení, jen málokdo o tom věděl," - řekl zdroj z rakouské vlády.

      K rychlé dohodě pomohla dlouhá historie vztahů OMV s Ruskem: v roce 1968 společnost jako první mimo „socialistický blok“ podepsala smlouvu o nákupu plynu s ministerstvem energetiky SSSR.

      „Naše 50leté partnerství s Gazpromem přispělo k úspěchu tohoto podniku, který pomůže diverzifikovat evropské energetické trasy,“ řekl generální ředitel OMV Gerhard Reuss.

      Možná pustit nějaké Lucembursko do Nord Streamu kvůli soběstačnosti?
  14. +1
    15 2014 мая
    Zajímavý je postoj MMF, ve kterém jsou hlavním akcionářem Spojené státy, a který nedávno jednoznačně uvedl, že jeho finanční pomoc Ukrajině související s úhradou dluhu za plyn znamená zachování slevy 100 USD za tisíc metrů krychlových, zrušeno Rusko po anexi Krymu a že finanční pomoc Ukrajině jako celku bude poskytnuta až poté, co vyřeší „východní otázku“.


    Něco, co jsem nekouřil!

    předpokládá zachování slevy 100 dolarů za tisíc metrů krychlových, kterou Rusko po anexi Krymu zrušilo


    "Gazprom" od dubna letošního roku ruší výhody pro dodávky plynu na Ukrajinu. Uvedl to předseda představenstva ruského koncernu Alexej Miller.

    "V podmínkách, kdy Ukrajina neplní své závazky, neplní dohody, které byly uzavřeny při podpisu dodatku ke smlouvě o poskytnutí slevy, se Gazprom rozhodl slevu od začátku příštího měsíce neprodloužit"
  15. APS
    0
    15 2014 мая
    A co když zkapalníme plyn před Ukrajinou a budeme dodávat zkapalněný plyn do Evropy, dokud nebude postaven South Stream? A Ukrajina 100% záloha za plyn, jinak bude potrubí zablokováno. Proč je pro Ameriku výhodné zkapalňovat drahý břidlicový plyn a dodávat ho do Evropy? A také pro nás může být výhodné obchodovat se zkapalněným palivem + více nových pracovních míst.
  16. +1
    15 2014 мая
    Uvažování je dobré. Ale je tu ještě jedna věc. Jakmile státy zahájí dodávky zkapalněného plynu do Evropy, snižte cenu našeho plynu pro Evropu na nejnižší možnou míru ziskovosti. A jelikož je moderní ekonomika založena výhradně na chamtivosti, prodej do Evropy je zaručen. A Američané budou muset demontovat vybudované závody na zkapalňování plynu v Mexiku.
  17. Marisat
    0
    15 2014 мая
    Správný Fuhrermuter

    Fuhrermuter - jaké kouzlo.)))
  18. 0
    15 2014 мая
    Analýzy jsou velmi podobné pravdě.
    Všechny nedávné dokumenty... včetně notoricky známé Energetické charty Evropské unie... jsou zaměřeny na omezení naší přítomnosti.
    Jakékoli oslabení ruského vlivu je vítáno ... někdy s určitým poškozením ekonomických zájmů jednotlivých účastníků procesu.
  19. 0
    15 2014 мая
    Putin prostřednictvím Gazpromu garantoval objem dodávek plynu do EU na základě smluv. Otázka: jak provést? Abychom si nevybírali mezi prohrávajícími variantami a), b) a c), je nutné realizovat variantu: d) Spolehlivě podkopat (ať už kohokoli) plynovod přes Ukrajinu tak, že by ho nebylo možné obnovit, nebo e) rychle přijmout území Ukrajiny jako součást RF. Zároveň je nutné zrychleným tempem budovat UP, který začne fungovat za 1,5 roku. Během těchto 1,5 roku je nutné intenzivně zásobovat plyn zbývajícími plynovody a přepravovat zkapalněný plyn přepravci plynu. To je jen kde? Írán?
    Kromě toho může Mexický záliv přinést nepříjemná překvapení... a deaktivovat zkapalňovací terminály. Zemětřesení jsou častá... Ano, a Bermudský trojúhelník, znáte to: tam mizí lodě...
  20. Demon0n
    0
    15 2014 мая
    Mapa je zajímavá, ale už dávno neaktuální... Nabucco bylo plánováno na rok 2018, poté ustoupilo jinému projektu, Trans-Adriatic (plánovaný termín je stejný: 2018).
    Co se týče článku, v jednom má autor pravdu: je to jen malý kousek skládačky. V „ukrajinské krizi“ se sešlo tolik zájmů, že je snazší vyjmenovat ty, kteří se přímo neúčastní. A ano, státy mají síťovou strukturu: mnoho skupin (s vlastními lobbisty) a jednoho arbitra (bez ohledu na to, co / kdo je zastoupen). Takový/podobný systém nyní dominuje všude (snad až na vzácné výjimky).
    Autor si měl dát pozor na "sankce". To není nutné, pokud je cílem pouze „problematika plynu“. Jde o ojedinělý případ, kdy se zájmy většiny skupin v jednom bodě protnou a v zájmu této většiny se vyvine komplexní a zároveň jednoduché řešení (nebude tedy fungovat odradit státy / dohodnout se, budeme musíme prosadit řešení, která jsou pro nás přínosná, vlastními metodami).
  21. Tanechka-chytrá
    +1
    15 2014 мая
    Američané nedělají nic bezdůvodně – dnes jejich politika na Ukrajině hovoří o zoufalství ministerstva zahraničí – bez ohledu na to, jak směšně to zní. Podstata tohoto zoufalství je pro mě osobně stále skryta. Tlačení EU do vážného konfliktu s Ruskem je však zřejmé. Jen v „gordickém uzlu“ je kromě plynu zjevně zahrnuta ještě jedna složka a tou je konflikt mezi EU a USA a pro odstranění tohoto napětí je nutné změnit vektor a přesměrovat EU a Rusko ke konfliktu. Problém je spíše skryt v bezskrupulóznosti židovských Američanů, právě to ve své době změnilo Hitlerův postoj k Židům. Právě toto sladění dnes vidíme na Ukrajině mezi židovskými oligarchy a jejich politikou. Takový přístup ve vztazích je cizí Němcům i Rusku, ale po migraci se blahodárně rozpustil a pronikl do politického života Spojených států amerických. Židů do Spojených států. Podnikání Německa má odpovědnost vůči národu, Židé v USA ji prostě nemají - protože svět je pro ně především jen oni na tomto světě. Jsou mistři světa a tím je řečeno vše - to je nemoc, která se nedá vyléčit. Pocit, že se Spojené státy snaží dát Rusku ultimátum v podobě jediného řešení – ale EU by neměla zapomínat, že jakýkoli teror zanechává rezidua a tento zbytek nemusí být nutně neškodný
  22. +3
    15 2014 мая
    Autorova analytika mi nepřipadá tak docela analytika, ale konstatování toho, co HDP už umí a umí. Sakra, ztracený čas, svědomitě číst všechno. Byl jsem přesvědčen, že Volha stále teče ....
  23. +2
    15 2014 мая
    Kyjevští podvodníci (Turchinov-Jaceňuk) nechápali, co je zabije. A KLADIDLO ruského plynu v rukou Putina a KOVADLICE Evropy závislé na tomto plynu je zabije.
    Kyjevská klika tím, že odmítá platit za plyn, narušuje kontinuitu svých dodávek do Evropy, a proto
    Německo brzy plivne na Obamu s jeho hrou na řízenou manuální Ukrajinu - a po dohodě s Ruskem nasadí v Kyjevě takový režim, který bude Rusku pravidelně platit za jeho spotřebovaný PLYN a zajistí bezpečný tranzit GAZ do Německa. Ale to není vše.
    USA se evidentně přepočítaly, hrály svůj poker zpovzdálí a neponořily se do podstaty kyjevské party.
    Koho Obama pověřil řízením kyjevské hry? Victoria Nuland a James Psaki se Samanthou Power, kteří, jak se ukázalo, ani přesně neznají geografickou polohu Ukrajiny a pletou si ji s Pákistánem? To je podstata americké arogance! Zvládejte „bez ponořování se do“. Po svěření řízení arogantnímu "neobtěžujícímu se dostat do podstaty" hlupákům a polovzdělaným.
    To je důvod, proč - Spojené státy již tento druh pokeru na Ukrajině prohrály. Do finále je však ještě daleko. Ale už se rýsují vyhlídky.
  24. +1
    15 2014 мая
    Neměli byste dělat ústupky v otázce plynu, jinak Rusko zůstane předmětem vydírání Existuje smlouva, která musí být splněna, a není o čem diskutovat Snížení ceny není nic jiného než přímá pomoc fašistickému režimu Majdanu .
  25. 0
    15 2014 мая
    Citace: SS68SS
    V této situaci bych důrazně doporučil Evropě, aby s Ruskem nenadávala....


    Ano, nadávají s námi, ale jaksi přes pahýl paluby, pod tlakem pi..ov, bude rozvod Evropy s Ruskem pro Západ dlouhé, dlouhé pi ... ts a dokonale chápou, kdo má esa v rukávu, plyn.
  26. 0
    15 2014 мая
    Ačkoli je článek dlouhý, je zablácený. V sgae nejsou žádné zásoby břidlicového plynu, které by zajistily Evropu bez Gazpromu. Ukazuje se, že chtějí Gazprom vyhodit z evropského trhu a pak zahodit Evropu.
  27. Kisel
    +1
    15 2014 мая
    Východ žádá o zvýšení plynu
    1. Kisel
      0
      15 2014 мая
      ,, kreténe ,, plyn v SASHce, jak vidíme 12 let, je levný na ostudu
  28. MirVlad
    0
    15 2014 мая
    Ano! Ano! To je podstata hlavní příčiny ukrajinské krize. Nejpragmatičtější jsou státy. Připravují pro sebe nové trhy. Plně souhlasím s autorem. Sekce energetického trhu. Nepotismus a vlastní zájem ve stejných státech. Svět není uspořádán jinak.
  29. 0
    16 2014 мая
    Všechno není tak jednoduché, na jednu stranu by Novorossiya a její občané neměli zůstat v nesnázích, a ještě víc sami), ale na druhou stranu potřebujeme jednotnou stabilní Ukrajinu, samozřejmě bez májů. Ale pro mě jsou ekonomické ztráty lepší než zrada vůči bratrům.
    Může poslat vojáky po samotné linii curzonu =) no, alespoň k hranicím s Polskem a nejlépe vojska CSTO, pak se může něco stát. Nebo tak: anektujeme celý jihovýchod, na západní Ukrajině, nepřímo, spolu s adekvátními hřebeny, vymýtíme Majdanity a fašisty, ať je to alespoň evropské, ale stabilní. Na druhou stranu anektujeme celou Ukrajinu, tam můžeme zabrat Podněstří =)

"Pravý sektor" (zakázaný v Rusku), "Ukrajinská povstalecká armáda" (UPA) (zakázaný v Rusku), ISIS (zakázaný v Rusku), "Jabhat Fatah al-Sham" dříve "Jabhat al-Nusra" (zakázaný v Rusku) , Taliban (zakázaný v Rusku), Al-Káida (zakázaný v Rusku), Protikorupční nadace (zakázaný v Rusku), Navalnyj ústředí (zakázaný v Rusku), Facebook (zakázaný v Rusku), Instagram (zakázaný v Rusku), Meta (zakázaný v Rusku), Misantropická divize (zakázaný v Rusku), Azov (zakázaný v Rusku), Muslimské bratrstvo (zakázaný v Rusku), Aum Shinrikyo (zakázaný v Rusku), AUE (zakázaný v Rusku), UNA-UNSO (zakázaný v Rusko), Mejlis lidu Krymských Tatarů (v Rusku zakázán), Legie „Svoboda Ruska“ (ozbrojená formace, uznaná jako teroristická v Ruské federaci a zakázaná)

„Neziskové organizace, neregistrovaná veřejná sdružení nebo jednotlivci vykonávající funkce zahraničního agenta“, jakož i média vykonávající funkci zahraničního agenta: „Medusa“; "Hlas Ameriky"; "Reality"; "Přítomnost"; "Rozhlasová svoboda"; Ponomarev; Savitská; Markelov; kamalyagin; Apakhonchich; Makarevič; Dud; Gordon; Ždanov; Medveděv; Fedorov; "Sova"; "Aliance lékařů"; "RKK" "Centrum Levada"; "Pamětní"; "Hlas"; "Osoba a právo"; "Déšť"; "Mediazone"; "Deutsche Welle"; QMS "Kavkazský uzel"; "Člověk zevnitř"; "Nové noviny"